Stereotypy brzdí rozvoj vzdělávání

Učitel vchází do třídy. Žáci se postaví. Pozdraví. Stručný zápis do třídní knihy. Pár slov o tom, co se bude dít v následující hodině. Stále stejný obrázek. Po dlouhá desetiletí.

Kdyby chtěl někdo vědět, co představuje největší bolest současného školství, může si vybrat hned ze tří odpovědí. Málo peněz pro všechny. Zastaralý systém a obsah výuky. Nedostatek schopných učitelů. Která je správná? Ta čtvrtá. Zhoubná setrvačnost a přetrvávající stereotypy.

Školství se i přes občasnou snahu nevymanilo z léty vyježděných kolejí. Žádná dílčí reforma nepřinesla potřebnou oživující proměnu. Nástěnné hodiny ve třídách a na chodbách se před mnoha lety zastavily. Žáci se nevzdělávají pro sebe, ale protože musí. Učitelé vyloží předepsanou látku, opraví testy, zadají domácí úkoly. Odsedí si poradu a školení. Zítra vše nanovo.

Ředitelům škol obvykle stačí ke spokojenosti, když každý ví, co má dělat, a vše klape, jak velí školní řád, když se formálně plní vzdělávací cíle, uložená opatření inspekce a další nařízení shora, když žáci příliš nezlobí a rodiče si opakovaně nestěžují, když učitelé mohou v klidu pracovat a nikdo jim nedýchá na záda, když se jim čas od času zvýší plat a sníží papírování. Žákům vyhovuje, pokud kantoři na ně nekladou velké nároky a moc si jich nevšímají. Z dřívějšího pedagogického poslání se stala všední práce. Pánem školy zůstává sebevědomý, málo přičinlivý žák a jeho stále nespokojenější rodiče. Samozřejmě to neplatí o všech.

Potíž spočívá v tom, že si nechceme pravdivý obraz chřadnoucího školství připustit. Obáváme se, abychom nezpochybnili vše, čeho jsme dosud dosáhli. Raději se utěšujeme tvrzením, že není úplně zle. Není, ale hůř může být, pokud budou vyvolení politici, údajní odborníci na školství a zástupy nadřízených stále doporučovat pedagogům, co a jak mají učit, co je pro ně a jejich žáky nejlepší. Učitel by se už konečně měl proměnit ve svobodného a samostatně rozhodujícího průvodce vzděláváním naší mládeže. Je však na svoji pozměněnou roli spolehlivě připraven?

Jen ten, komu se podaří narušit zažité školní stereotypy na všech úrovních, může vnést světlo do zšeřelých školních budov, vyvětrat třídy a hlavně úřednické kanceláře, v nichž se nikdy neučilo, ale vždy jen od stolu rozhodovalo o budoucí podobě české vzdělanosti.

Roman KANTOR

68 total views, 2 views today