Čeští pedagogové potřebují důvěru

Žijeme ve světě zahlceném daty. Možná i proto se letošní konference Úspěch pro každého žáka 2019 v pražském Centru současného umění DOX nesla v duchu motta Data! Zvednou nás ze židle?.

„Osobně si myslím, že českému školství je zapotřebí vrátit především důvěru. To platí i o našem ministerstvu, které v minulosti špatně komunikovalo, ale i o vztahy mezi rodiči a učiteli, školami a zřizovateli, a tak bych mohl pokračovat dál,“ těmito slovy zahájil konferenci ministr školství Robert Plaga. A dále promlouval v duchu, který dává naději:

„Nepodléhejme, prosím, slepé honbě za úspěchem ve všemožných žebříčcích kvality škol a výuky. Nijak nesnižuji jejich význam, ale jsou jen jedním z mnoha informačních kanálů o českém školství a berme je jako důležitou inspiraci. Hlavně nezapomínejme, že jádrem vzdělávacího systému jsou učitelé. Potřebujeme dostat do oboru nejkvalitnější lidi, což je důležitější než to, kolik mám ve vzdělávacím plánu hodin matematiky nebo jiného předmětu. Tak to je v zemích s nejlepšími školskými systémy, právě v nich se dostávají do systému dlouhodobě skutečně kvalitní učitelé. A to je pro mě jediný skutečný příklad dobré praxe ze zahraničí, který bychom měli beze zbytku zavést.“

Naučit, ne jen učit

Na to, že bychom neměli zapomínat na lidský faktor, upozornil ve svém vystoupení i Michal Broža, pověřený řízením českého zastoupení OSN: „Svět kolem není jenom o technologiích a datech, ale stále také o vnitřní soudržnosti, dostupnosti a inkluzivitě. Data jsou důležitá, a pokud jsou výrazná, silná, měla by nás zvednout ze židlí. Ale už více než 30 let máme kupříkladu k dispozici alarmující údaje z klimatických výzkumů a stále se v podstatě nic neděje a znepokojují vlastně jen odborníky a úzkou skupinu lidí,“ upozornil na možná úskalí.

Na konferenci vystoupil rovněž Arnošt Veselý z Centra pro sociální a ekonomické strategie a vedoucí expertní skupiny zabývající se přípravou vzdělávací Strategie 2030. „Nová vzdělávací strategie by měla být hlavně o kompetencích, o tom, jak má vypadat žák a student pro 21. století. Ten sice žije uprostřed technologií, ale ony přesto nejsou tím nejdůležitějším. Hlavní je, aby mladí lidé získali kompetence, jako jsou samostatnost či kritické myšlení, a my při tvoření nové strategie si také musíme jasně stanovit, jak by tyto kompetence měly vypadat u absolventů jednotlivých vzdělávacích stupňů. Cílem školy by tedy mělo být ne učit, ale naučit,“ připomněl ve svém příspěvku.

Vystupme z bublin

V záplavě různých žebříčků a statistik se někdy zapomíná na něco, co považujeme za samozřejmost – tedy na spravedlivost a rovné příležitosti ve vzdělávání. I proto se neustále prohlubují nejen rozdíly mezi tradičně problémovými regiony a zbytkem republiky, ale také rozdíly mezi školami a mezi jednotlivými vzdělávacími stupni.

„Školy skutečně potřebují ty nejlepší pedagogy, jaké mohou dostat, a také nejlepší ředitele. Z pedagogických pracovníků je zapotřebí sejmout břemeno byrokracie, do vedení škol dostat lidi nejen manažersky schopné, ale hlavně zkušené pedagogy. Při práci na nové strategii je čím dál tím viditelnější, že českému vzdělávání nechybí data, ale lidé, kteří s nimi budou umět správně pracovat a navrhovat postupy, jak školství zlepšit a přiblížit požadovanému ideálu. Velmi nám pomůže, když se do přípravy strategie zapojí samotní učitelé a ředitelé, tedy lidé z praxe, protože mám pocit, že žijeme v jakýchsi bublinách svých vlastních problémů a názorů a my bychom tyto bubliny chtěli propojit,“ vyzval své kolegy A. Veselý.

Kantoři především

Laická veřejnost si často myslí, že za špatné výsledky některých škol a za chyby ve školství mohou hlavně učitelé.

„Nemyslím si, že čeští učitelé neumějí učit, ale bohužel se velmi rychle mění společnost a vyvíjejí se nové technologie, takže je obtížné zvládnout všechny požadavky, které z těchto změn plynou. A pak tu existují další faktory, které mají vliv na pohodu ve školách a vytvářejí velký tlak na pedagogy: úspěšnost, respektive neúspěšnost přijímacích zkoušek na střední školy, nové metody a přístupy, nátlak rodičů, ale i školních vzdělávacích programů, a tím není výčet zdaleka úplný,“ zamýšlel se Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.

Podle něj jsou čeští kantoři hůře motivovaní než ti zahraniční, což hodně souvisí nejen s nedostatečným finančním ohodnocením, ale také s nízkým profesním sebevědomím. Potvrdil tak to, o čem se na konferenci mluvilo hodně, že si učitelé zaslouží úctu a hlavně pomoc a podporu.

Romana SLANINOVÁ

Záznam jednotlivých vystoupení naleznete v nejbližších dnech na https://ucimekvalitne.cz/2019/.

 Co dělá učitele profesionálem:

Například jeho hlas, který mluví ve prospěch jeho žáků. Nebo jeho nohy, které vedou jeho rozvoj i rozvoj všech ostatních a zkoumají také nové a různorodé cesty pro zlepšení všeho, co dělá. A jeho srdce má neutuchající touhu pomáhat žákům s tím, aby se co nejlépe učili. Dobrý kantor cítí lásku k učitelskému povolání a záleží mu na tom, jaký vliv na společnost má práce učitelů. (Volně převzato ze skotského standardu správného učitele.)

13 total views, 1 views today