Školské odbory jsou na straně učitelů

Legislativní změny ovlivňují život škol mnoho let potom, co jejich autoři opustí svůj ministerský post. Proto se odborový svaz pracovníků školství snaží v rámci připomínkového řízení uplatnit argumenty, které vycházejí z praxe učitelů.

Snažíme se podpořit jen takové kroky, které budou ve prospěch vzdělávání žáků. Někdy jsou naše připomínky vyslyšeny, někdy ne.

Opravdu mohou učit všichni?

V posledních dnech se hovoří o záměru ministra školství Roberta Plagy, který navrhuje, aby ve školách mohli učit všichni absolventi vysokých škol. Doposud mohou před žáky předstoupit jen ti, kteří mají pedagogické vzdělání. Podle mého názoru by to byl průlom do kvalifikačních předpokladů, jehož dopady pro profesi učitele si možná ani neumíme představit.

Je nepochybné, že společnost a okolní svět se dynamicky vyvíjí a učitelé se tomu musí přizpůsobit. K tomu by jim ministerstvo školství mělo připravit odpovídající podmínky a podpořit je tak, aby svůj úkol mohli plnili se ctí. Očekával bych proto, že se bude měnit způsob přípravy učitelů, že bude dáván větší důraz na praxi, na trénink dovedností, například jak zvládat konfliktní situace ve třídě, ale třeba i jak jednat s rodiči apod. Tohle je podle našeho názoru třeba, a ne ustupovat momentálnímu tlaku, že budou údajně chybět tisíce učitelů. Bohužel šetření ze škol nemá ministerstvo školství dosud vyhodnocené, takže skutečná potřeba nových učitelů zatím není známá. Odborový svaz pracovníků školství s tímto návrhem nesouhlasí. Podporu pedagogické profese nevidíme ve snižování kvalifikačních předpokladů pro učitele.

Inkluzivní vzdělávání

Změna školské legislativy, která významně ovlivnila život škol v posledních letech, se týká inkluzivního vzdělávání. Chtěl bych zdůraznit, že stále platí to, co jsme jako odbory deklarovali, že pokud má mít inkluze smysl, musí být dostatečně finančně zajištěna. Myšlenka společného vzdělávání všech dětí se objevuje ve vzdělávacích systémech napříč Evropou a je významným tématem i v zemích OECD. Má své opodstatnění. Otázkou je však její realizace a vytvoření regulérních podmínek pro učitele a ostatní žáky ve třídě. V podstatě od roku 2005, kdy byl novelizován školský zákon, je rozhodujícím kritériem potřeby žáka tzv. nejlepší zájem dítěte, a s tím související právo rodičů zvolit vzdělávací cestu jejich dětí. Bohužel, změnu vyhlášky v roce 2016 někteří rodiče pochopili tak, že nemusí respektovat doporučení odborníků a za každou cenu chtěli umístit své děti do běžné školy, a to bez ohledu na to, zda pro to škola má či nemá vytvořené podmínky. Tím vznikaly problémové situace, které měly negativní dopad jak na učitele a ostatní žáky, tak na samotné rodiče dětí, které mají specifické vzdělávací potřeby.

Reforma financování regionálního školství

Asi největší legislativní změna čeká školy od příštího roku. Týká se změny způsobu financování škol a školských zařízení, které zřizují obce a kraje. Reforma financování by měla přispět k nastavení větší transparentnosti a předvídatelnosti rozpočtů jednotlivých škol. Ustupuje se od normativní metody financování podle počtu žáků. Nově budou rozpočty škol odvíjeny od počtu odučených hodin, které předpokládá rámcový vzdělávací program pro daný typ škol, a také od maximální hranice, kterou bude stát financovat. Každá škola bude mít zohledněnu svoji věkovou strukturu pedagogického sboru. Základ rozpočtu, což jsou především tarifní platy, bude škole ušit na míru na základě platové inventury a ostatní složky platu budou koeficienty stanoveny pro školy z centra, a ne na základě čtrnácti soustav krajských normativů. Věřím, že se tak stane minulostí praxe, kdy učitel na jednom konci republiky má výrazně jiný plat než jeho kolega, který učí za stejných podmínek, na druhém konci.

Na březnovém jednání školské tripartity ministerstvo školství potvrdilo, že chystá sérii výjezdů ministerských odborníků, kteří v průběhu dubna, května a června budou ve všech krajích na seminářích ještě jednou vysvětlovat, co školy konkrétně čeká. Cílem je seznámit širokou pedagogickou veřejnost s reformou financování regionálního školství včetně podrobné metodiky jednotlivých kroků. Některé semináře již proběhly a další budou probíhat.

Zároveň budou z pozice ministerstva školství provedeny kontroly výkaznictví všech škol, které v počtu odučených hodin vykazují odchylky. S jejich řediteli povede MŠMT komunikaci s cílem najít příčinu, a předejít tak možným potížím.

Změna maturitní zkoušky

Změn, které ministerstvo školství navrhuje, je víc. Některé podporujeme, s jinými máme problém. Například v současné době ministerstvo školství připravuje vyhodnocení připomínkového řízení ke změnám v maturitní zkoušce. Podpořili jsme stanovisko Asociace učitelů českého jazyka. Podle jejich názoru je rozvolnění, které ministerstvo školství navrhuje, návratem nejméně o osm let zpátky a rozhodně nepřispěje ke zvýšení kvality středoškolského vzdělávání. I my se obáváme, že nebude-li existovat žádné srovnávání výsledků vzdělávání jednotlivých středních škol, sníží  se nároky na žáky, což může mít negativní dopad na jejich další uplatnění a třeba i na průběh jejich vysokoškolského vzdělávání.

František DOBŠÍK

předseda ČMOS pracovníků školství

85 total views, 1 views today