Úspěchy žáků souvisí se způsobem hodnocení

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách hovoříme s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Říkáte, že studijní úspěchy žáků souvisí se způsobem jejich hodnocení. Jak konkrétně spolu souvisí úspěch a hodnocení v praxi?
Formativní hodnocení je potřeba vnímat jako integrální součást vyučování a učení. Tedy jako takové hodnocení, které žákům poskytuje zpětnou vazbu o jejich slabých i silných stránkách a jehož základním cílem je zlepšit jejich učení. Učitelům potom pomáhá porozumět žákovu učení, sestavit „obraz“ o jeho pokroku a usnadňuje rozhodování o dalších krocích ve vyučovacím procesu. Žáci proto dosahují lepších výsledků, tj. formativní hodnocení přispívá ke zlepšení výkonu žáků a celkové kvalitě vzdělávání. Již první výzkumy Paula Blacka a Dylana Wiliama ukázaly, že pokud je hodnocení integrální součást učení, tedy formativní hodnocení využívané pravidelně a systematicky, výrazně se zlepšují výsledky žáků. Zvyšuje se kvalita i rychlost jejich učení. A ten rozdíl činí až 30 procent. Zvláště účinné se ukazuje formativní hodnocení pro žáky s horšími studijními výsledky, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, čímž se snižuje nerovnost ve výsledcích žáků. Tím, že je zaměřeno zejména na individuální posouzení výkonu a sledování pokroku žáka, je vhodné i vzhledem k současným trendům ve vzdělávání, jako je vnitřní diferenciace nebo inkluzivní přístupy. Podporuje spravedlivý přístup ke vzdělání, každému žákovi poskytuje šanci, aby v rámci svých možností dosáhl maximálního rozvoje.

Máte k dispozici zahraniční výzkumy. Co říkají?
Kromě již zmiňovaných pozitivních efektů ještě můžeme dodat, že využíváním formativního hodnocení ve výuce se zlepšuje třídní klima, žáci jsou vnitřně motivováni k učení – raději chodí do školy a více se tam toho naučí. Zejména u výkonově slabších žáků bylo v zahraničních výzkumech prokázáno, že si začali více důvěřovat, byli hrdi na sebe i své schopnosti. To je způsobeno tím, že žáci nejsou tolik porovnáváni mezi sebou a výuka není postavena jen na soutěžení. Proto má formativní hodnocení pozitivní dopad především na vnitřní motivaci žáků. Kromě toho se žáci stávali v procesu učení při využití formativního hodnocení více aktivními, spolupracujícími a nezávislými, zejména skrze sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a poskytování zpětné vazby učiteli. Tím se učí přijímat zodpovědnost za své učení. Sami se učí ze svých chyb, sami vyhodnocují výsledky procesu svého učení a navrhují řešení pro zlepšení svých výkonů apod. V některých školách byl zaznamenán pozitivní dopad díky metodám a technikám formativního hodnocení na výsledky v sumativních a standardizovaných testech. Data z českých výzkumů k této otázce nemáme.

Dopadá využití formativního hodnocení pozitivně také na učitele?
Ano, ujasňují si, co chtějí žáky naučit; plánují cíle výuky i důkazy o učení; umí pokládat dobré otázky zjišťující míru žákova porozumění; podávají žákům konstruktivní zpětnou vazbu. Paul Black s kolegy ve výsledcích jednoho ze svých výzkumů ze začátku 20. století výstižně uvádí pocity jednoho ze zapojených učitelů do projektu věnovaného rozvoji formativního hodnocení: učitelé zapojení do výzkumu měli z počátku obavy, že nebudou mít nad svou třídou kontrolu, že dojde k oslabení jejich autority. Jeden z učitelů však na konci projektu prohlásil: „Formativní hodnocení mi dalo to, že se méně zaměřuji na sebe a více na žáky.“ Pomáhá už to, že k žákovi přistupujeme s respektem, důvěřujeme v jeho dovednosti a zodpovědnost a postupně rozvíjíme jeho samostatnost v učení i hodnocení.

Kdy se zavádění formativního hodnocení stane v základních školách realitou?

V mnoha školách již formativní hodnocení výborně funguje – ideálem je škola, která přijala formativní hodnocení jako princip svého fungování – staví na průběžném hodnocení žáků, respektující komunikaci, konstruktivistickém pojetí učení, individualizaci a zapojuje své žáky do procesů učení i hodnocení. Existují také školy, kde je formativní hodnocení běžnou součástí výuky jen u některých učitelů. Efekt na učení žáků není sice takový, ale postupně žáci začnou některé postupy, metody a techniky očekávat i od dalších učitelů; učitelé postupně sdílí své zkušenosti se zaváděním formativního hodnocení, a ve škole tak může vzniknout „pandemie formativního hodnocení“, kdy nadšení učitelé přesvědčení o tom, že formativní hodnocení má pozitivní efekty na učení žáků, dokážou své kolegy „nakazit“ svým přístupem. Z výzkumů i našich zkušeností víme, že lépe funguje formativní hodnocení na 1. stupni základní školy, kde většinu času tráví s žáky jeden učitel, má na ně více času a důkladněji je zná. Rovněž je tomuto tématu více času věnováno i v pregraduální přípravě učitelů 1. stupně základní školy. Pozitivně většina učitelů přijala sebehodnocení žáků, které se stává již běžnou součástí vyučovacích hodin. Rovněž víme, že se zaváděním některých metod formativního hodnocení mají stále učitelé problém. Jedná se zejména o stanovování výukových cílů – které je však nesmírně důležité z hlediska učení žáků: protože pokud si nestanovíme cíle, můžeme skončit někde jinde, než jsme chtěli. Cíle tak mají potenciál orientovat se na učení žáka a sledování jeho pokroku.

A české výzkumy? Jsou už u konce, nebo budete v projektu pokračovat?
České výzkumy jsou teprve na začátku. Ačkoliv o mnoha výše zmíněných efektech nemáme v České republice data, chybí nám šetření na velkých vzorcích, lze předpokládat, že navzdory kulturním odlišnostem by byly výsledky u nás podobné – dokazují to rozhovory s českými žáky i učiteli, kteří formativní hodnocení ve své výuce používají. Dovolím si citovat jednu vyučující 2. stupně: „Formativní hodnocení je podle mě pro učitele, kteří jsou ve škole rádi a mají rádi žáky. Chtějí je nejenom něco naučit, ale také je posunout jako osobnosti. A to není jen ohodnocení. Je to o tom, najít v těch žácích to nejlepší, co v nich je, a v tom je podporovat a povzbuzovat. To je na tom to úžasné.“

Jaké části projektu jste vy osobně garantem, kde je vaše odpovědnost? Kteří pedagogičtí odborníci ještě na projektu spolupracují?
V tříletém projektu s názvem Zavádění formativního hodnocení na základních školách garantuji část věnovanou vzdělávacímu programu lídrů formativního hodnocení, zejména se zaměřením na učitele 2. stupně základní školy. Odborným garantem celého projektu je Karel Starý, který odpovídá za odbornou část realizace odborného programu, a Tereza Krčmářová, jež má dlouhodobé zkušenosti s mentoringem, individualizovaným přístupem k žákům a jejímž hlavním úkolem je rozvoj kompetencí lídrů formativního hodnocení pro poskytování kolegiální podpory a současně garantuje výstupy projektu směřující na 1. stupeň základní školy. Kromě toho náš tým tvoří ještě kolegové ze vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Ve kterých školách u nás průzkumy probíhaly?
Cílem tohoto našeho projektu není pedagogický výzkum založený na kvantitě dat. Naším hlavním cílem je pomoci základním školám v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Středočeském kraji při zavádění formativního hodnocení do výuky tak, aby docházelo ke zlepšení učení žáků. Za tímto účelem nyní vzniká na devíti školách síť center kolegiální podpory, která budou sloužit jako místa k setkávání učitelů z okolních škol. V nich budou námi zasvěcení učitelé do fungování formativního hodnocení a jeho principů fungovat po dobu dva a půl roku jako lídři formativního hodnocení, kteří budou předávat získané poznatky svým kolegům, sdílet s nimi příklady dobré praxe, ale také své neúspěchy, a společně hledat cesty, jak úspěšně formativní hodnocení na svých školách a ve své výuce zavádět. Klademe důraz na plánování zavádění změn, jejich realizaci, reflexi a hledání důkazů o funkčnosti těchto plánů a zvolených cest. Jedná se tedy spíše o formu tzv. akčního výzkumu. A jsme velice rádi, že v projektu máme na zavádění formativního hodnocení tolik času – protože se jedná opravdu o komplexní přístup, který jde ruku v ruce se změnou pojetí výuky, komunikaci s žáky i kolegy a budování nového konceptu hodnocení. Vyžaduje tedy mnoho času a systematické práce.

Konzultujete závěry z průzkumů například s MŠMT nebo řediteli škol, psychology?
Pravidelně se scházíme například s kolegy jiných systémových projektů v rámci odborného panelu pořádaného ČŠI. Ten si klade za cíl propojovat různé aktéry na úrovni vzdělávacího systému a klást důraz na přenositelnost příkladů dobré praxe. Účastní se ho vždy jak zástupci akademiků, tak ředitelé či učitelé mateřských, základních, středních odborných škol i gymnázií, zástupci zřizovatelů či neziskových organizací. Společně téma diskutujeme v menších pracovních skupinách, hledáme a diskutujeme cesty pro zavádění formativního hodnocení do škol na různých úrovních.

Táňa PIKARTOVÁ

119 total views, 1 views today