O zvýšení platů ve školství se stále jedná

Ačkoliv vláda počátkem listopadu schválila růst platů pedagogů o osm procent s tím, že s dalšími dvěma procenty počítá na nenárokové složky platu, školské odbory se s tímto stavem nespokojily a jednají o dalších možnostech navýšení rozpočtu školství.

O tom, jaká je situace okolo platů ve školství v tuto chvíli, jsme hovořili s Markétou Seidlovou, místopředsedkyní školských odborů.

V současné době jednáme s poslanci o možnosti navýšení kapitoly školství o pět miliard korun, což by umožnilo zvednout platy pedagogických pracovníků o 15 procent. Tento požadavek máme společný se Svazem průmyslu a dopravy, který poslal poslancům dopis s odůvodněním, proč je potřeba pedagogům zvýšit platy o 15 procent (dopis najdete v TŠ 36 na str. 8). Víme, že jsou připraveny pozměňovací návrhy, které by v rámci rozpočtu – nechceme žádné jeho rozšiřování – přeskupily peníze tak, aby kapitola školství mohla být posílena. Neznamená to, že by se celá částka vzala z jedné kapitoly, ale je to poskládáno z více možností, takže se domníváme, že by to ministerstva tolik nebolelo, je to vlastně věcí dobré vůle. Také upozorňujeme poslance na to, že v loňském roce při schvalování rozpočtu dali doporučení vládě, aby v roce 2020 do rozpočtu to 15procentní navýšení zakomponovala. Zdůrazňujeme tedy, že když to vláda nebyla schopna připravit, aby alespoň poslanci pomohli vládě slib splnit. Druhé čtení rozpočtu by mělo proběhnout tento týden, to se budou načítat pozměňovací návrhy, a třetí čtení by mělo nastat asi druhý týden v prosinci.

Jaké další kroky podnikají školské odbory pro podporu požadavku navýšení rozpočtu školství?

Naši kolegové v regionech mají také v tomto duchu oslovovat poslance, aby jim dokázali zdůvodnit, že situace ve školství není jednoduchá. Byť se stále říká, jak se ve školství přidává, je to nicméně jen hra s čísly na papíře. Důsledkem podhodnocených platů je to, že učitelské sbory stárnou a že už dnes je problém sehnat některé učitele. Ti, co ukončí pedagogické fakulty, do škol nenastupují. Není se co divit, když mají nastoupit za necelých 30 tisíc hrubého a po odpracování 32 let se dostanou ke 40 tisícům hrubého. Je tu i velká obava, že školy nemají na nadtarifní složky platů, případně je ředitelé musejí doplácet těm učitelům, které nemohou jinak získat, ať už jsou to fyzikáři, matikáři, chemikáři, nebo učitelé odborného výcviku. Ředitelé je musí dotovat z peněz osobního ohodnocení všech ostatních, aby je vůbec ve školách udrželi. To je opravdu nepřijatelné a je to nedůstojné handrkování se.

Co mě osobně velmi zaráží, je to, že si ČSSD dalo do novin prohlášení, že nepodpoří žádné pozměňovací návrhy, které by měly přidat peníze do rozpočtu školství. A druhá věc je ta, že za zvýšení rozpočtu by měl lobbovat i pan ministr školství, protože jemu přece by mělo jít o to, aby měl zaplacené učitele, zvlášť když jim to v lednu tohoto roku slíbil.

Jak vaše požadavky na zvýšení platů podle vás podpořila stávka?

Stávka byla opravdu bleskově časově připravená. Jediná překážka byla v tom, že navazovala na podzimní prázdniny a některé školy je ještě měly rozšířené o dva dny ředitelského volna. Takže učitelé přišli v pondělí do školy a chystali stávku na středu a pro některé byl opravdu velký problém to tak rychle zajistit. Ale středa byla vybraná proto, že byl první termín, kdy mohla vláda rozhodovat o vládním nařízení. Vláda se nás však zalekla a chtěla ovlivnit zapojení škol do stávky tím, že rozhodla už na pondělním jednání, i když to neměla na programu jednání. To, že se do stávky zapojilo více než šest tisíc škol, bylo velikým úspěchem. Už ve středu jsme měli nahlášeno 1 300 škol, které byly úplně zavřené, a přes 2 700 škol, které měly omezenou výuku. Když si vezmeme, že máme v republice něco přes 9 000 škol, tak protest projevily dvě třetiny škol. Takže shazování ze strany ministra školství, že se zapojila jen desetina škol, není pravda. Velmi mě mrzí, když se pan ministr v médiích vyjádří, že děkuje učitelům, kteří se nezapojili. Jako ministr bych se naopak pozastavila nad tím, že mně vůbec někdo stávkuje a vyjadřuje tak se situací nevoli, a zaměřila bych se na to, proč ta nevole existuje. A jestliže pan ministr říká, že nemůže nic ovlivnit, tak jako představitel rezortu by se měl spíš zamýšlet nad tím, proč míra trpělivosti pracovníků ve školství přerostla, než to shazovat.

Budete své argumenty podporovat nějakými dalšími nátlakovými akcemi?

V současné době vůbec nevíme, kdy bude den čtení rozpočtu, takže to necháme na iniciativě kolegů z regionů, jestli se přijedou podívat do Prahy v den, kdy se bude rozpočet projednávat. Uvědomujeme si, že pro mimopražské je obtížné vzít si další neplacené volno nebo dovolenou. Už stávka, která proběhla 6. listopadu, je vyčerpala. Chtěla bych za ten den stávky ještě jednou kolegům poděkovat. Postavili se k problému čelem, narovnali záda a dali najevo svůj nesouhlas.

V této době však už nějakou velkou demonstraci nejsme ani časově schopni zajistit. Nicméně v příštím roce pan ministr slibuje ředitelům, že už v lednu budou mít rozpočty a budou vědět, jak budou hospodařit, a učitelé si mohou dohledat, jak do škol doputovaly peníze na nenárokové složky platu. My zase už budeme určitě vědět, jak vypadalo celoroční odměňování letošního roku. V případě, že by celý rok nedopadl tak, jak měl (15 a 10 procent zvýšení platů), a také podle toho, jak bude zafinancovaná reforma financování, se rozhodneme, jak budeme reagovat. Určitě nebudeme mlčet a bude o nás slyšet.

Jak podle vás dopadne reforma financování školství?

Ráda bych věřila, že reforma dopadne dobře, nemůžeme nic předjímat. Když však vezmu to, jaké byly tahanice o to, jestli dát 10 procent do objemu tarifů s tím, že ještě dvě procenta by zůstala na nenárokovou složku platu, jak ministerstvo školství toto nechtělo umožnit, byť zaměstnavatelé byli na naší straně, působí to na mě tak, že není vyjednán dostatek peněz pro nové učitele.

Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

136 total views, 3 views today