Genderový pohled na odměňování učitelů v regionálním školství

V dnešní době je často diskutovaným tématem genderová problematika. Zejména v oblasti školství jsou tyto otázky velmi aktuální, neboť již řadu let zde dochází k sílící feminizaci a nerovnému odměňování mužů a žen.

Na současnou situaci učitelů je třeba pohlížet nejen z pohledu genderové struktury samotné, ale také v souvislosti s dalšími atributy, jako je nejvyšší dosažené vzdělání, věk, případně délka praxe. Zajímavé jsou rovněž regionální aspekty zejména ve srovnání učitelských platů s průměrnými zaměstnaneckými platy v krajích.

Data s generovou tematikou, z nichž čerpáme údaje, pocházejí ze šetření ISP (Informační systém o platech) ministerstva financí a obsahují informace o zaměstnancích regionálního školství. Jsou členěna podle jednotlivých druhů škol (od mateřských, základních až po střední školy včetně vyšších odborných škol a konzervatoří) zřizovaných MŠMT, obcemi a kraji. Nejsou sem zařazeny školy soukromé, církevní ani školy zřizované jinými rezorty, než je MŠMT. Údaje využívané v tomto článku se týkají pouze učitelů působících v regionálním školství, nejsou sem zahrnuti ředitelé, ani jejich zástupci.

Rozdíly

Je známou skutečností, že učitelské sbory jsou z více než tří čtvrtin doménou žen, učitelů-mužů je v regionálním školství pouhých 22,5 procenta a platové poměry jsou příznivější pro muže. Učitelky regionálního školství pobírají oproti svým mužským kolegům zhruba o 6 procent nižší platy. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že veškeré průměrné hodnoty za regionální školství jsou do značné míry ovlivněny mateřskými školami, kde pracují téměř samé ženy a není zde předepsáno vysokoškolské vzdělání. Meziroční nárůst platů byl však v obou případech stejný, v průběhu čtyř let se průměrná měsíční mzda zvýšila přibližně o 14 procent.

Výraznější rozdíly nalezneme v odměňování učitelů v závislosti na jejich věku. Největší genderové nerovnosti v odměňování jsou v kategorii mladých učitelů (do 35 let), kde učitelky pobírají platy v průměru o 8 až 9  procent nižší než učitelé-muži. Nabízí se vysvětlení, že ředitelé škol se snaží udržet si mladé učitele-muže vyššími platy. V roce 2006 bylo ze všech učitelů do 25 let pouhých 18 procent mužů a do roku 2009 tento podíl klesl na 14 procent. Tento pokles mohl způsobit současný trend prodlužování vysokoškolských studií do vyššího věku a odsouvání nástupu do zaměstnaní. Faktem ale zůstává, že učitelů-mužů je v regionálním školství opravdu málo. V současné době je ve školách ve věku 26 – 35 let zhruba 28 procent mužů, v kategorii 36 – 45 let jen 16 procent mužů. Podíl mužů-učitelů ve věku 46 – 55 let klesl od roku 2006 do roku 2009 z 21 procent na 18, ve věkové skupině 56 –65 let učitelé-muži představují 34 procenta ze všech učitelů a nejvíce učitelů-mužů najdeme v nejstarší věkové skupině nad 66 let, ale i zde jejich podíl z celkového počtu učitelů klesá, a to z 52 procent v roce 2006 na 42 procent v roce 2009. V nejstarších věkových skupinách je patrné nejen největší zastoupení mužů mezi učiteli, ale jsou tu také nejmenší rozdíly v odměňování mužů a žen. Například ve věkové skupině 56 – 65 let kolísal rozdíl od roku 2006 do současnosti kolem 1 procenta v neprospěch žen. Prakticky vyrovnané platy jsou i u učitelů 66letých a starších.

Platy podle druhu školy

V mateřských školách jsou pro výkon učitelského povolání v porovnání s vyššími stupni škol stanoveny nižší kvalifikační požadavky, a tedy i platy zde dosahují nižších hodnot vzhledem k zařazení do nižších platových tříd. Na tomto stupni škol učí téměř výhradně ženy (muži představují pouhé 0,2 %), a průměrné platy učitelek se pak v důsledku této disproporce jeví jako vyšší než u učitelů. V základních školách lze situaci  charakterizovat především nejvyššími podíly žen v učitelských sborech a vyrovnanou vzdělanostní strukturou z genderového hlediska. Základní školy vykazují od počátku sledovaného období nejvyšší zastoupení žen mezi učiteli (s výjimkou mateřských škol), muži zde představují zhruba 14 procent, přičemž rozdíly ve finančním ohodnocení učitelek a učitelů-mužů v základních školách jsou zanedbatelné. Od roku 2006, kdy pobíraly učitelky základních škol o 1,2 procenta měsíčně méně než muži, tento relativní rozdíl neustále klesal až na 0,5 procenta v roce 2009. Meziroční nárůst platů byl totiž u učitelek rychlejší než u učitelů-mužů. Podíl mužů činil v roce 2009 celkem 13,8 procenta a jejich průměrný plat dosahoval 25 155 Kč, průměrný plat žen byl jen o něco nižší – 25 035 Kč.

Se zvyšujícím se stupněm vzdělávání se zvyšuje i podíl učitelů-mužů, ale oproti situaci v základním vzdělávání zde pozorujeme vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. Mezi učiteli středních škol včetně konzervatoří a vyšších odborných škol je více než 37 procent mužů, neboť velká část středních škol je zaměřena odborně a muži vyučují právě odborné a praktické předměty ve větší míře než ženy. Učitelky středních škol, vyšších odborných škol a konzervatoří mají zhruba o 2,5  procenta nižší platy než jejich mužští kolegové a tento stav se v průběhu sledovaného období výrazně neměnil. V roce 2009 pobíraly ženy 26 583 Kč a muži  27 215 Kč. Nárůst platů byl od počátku sledovaného období naopak u žen vyšší než u mužů – 14,1 procenta v případě žen a 12,2 procenta v případě mužů.

Učitelé odborného výcviku tvoří specifickou skupinou učitelů, kteří se podílejí na výuce v rámci praktického vyučování. Jejich genderová struktura je značně ovlivněna oborovou skladbou učebních oborů, proto jsou mezi nimi zastoupeni muži v mnohem větší míře, než je tomu v případě ostatních učitelů. Zastoupení žen je zde necelých 35 procent a jejich podíl se v průběhu sledovaných let stále mírně snižuje. Výraznější jsou také nerovnosti v odměňování mužů a žen, neboť učitelky odborného výcviku pobírají zhruba o 7 procent nižší platy než jejich mužští kolegové.

Regionální aspekty

Ve všech regionech kromě Prahy, která je specifická svou vysokou mzdovou hladinou, převyšují učitelské platy u žen i u mužů průměrné platy jak v jednotlivých krajích, tak v průměru za celou Českou republiku (9 % v případě mužů a necelá 3 % v případě žen).  Nejvýraznější jsou tyto rozdíly v Karlovarském kraji, kde platy učitelek přesahují průměrné platy v regionu o 25 procent a platy učitelů-mužů dokonce o 34 procenta. Opačným extrémem je již zmiňovaná Praha – platy učitelek zde leží o více než 16 procent pod průměrným platem v regionu a platy učitelů-mužů o 9 procent. V Praze jsou také největší genderové rozdíly v učitelských platech, ženy zde dosahují pouze 92 procent platu svých mužských kolegů. V Ústeckém kraji činí platové rozdíly učitelek a učitelů-mužů pouze necelá 4 procenta.

Zajímavá je bezesporu genderová struktura učitelů. Největšími podíly mužů v učitelských sborech se mohou pochlubit kraje Jihočeský (24 %), Zlínský (24 %), Liberecký (24 %) a Vysočina (23 %). Relativně nejméně mužů je v kraji Středočeském (19 %), Moravskoslezském (20 %) a v Praze (20 %).

Platy podle druhu škol

Genderovou strukturou v mateřských školách se nemá smysl zabývat. Z regionálního pohledu není překvapující, že vzhledem k nižší úrovni vzdělání učitelů tohoto druhu škol leží jejich průměrné platy pod hranicí průměrného platu v každém z regionů. Největší rozdíl je patrný v Praze (15 %), nejmenší v kraji Karlovarském (1 %). Malé rozdíly (kolem 3 %) jsou ještě v kraji Jihočeském a Olomouckém.

Relativně nejméně učitelů-mužů v základních školách je ve Středočeském kraji (12 %), v Praze (13 %) a v Ústeckém kraji (13 %), což může být ovlivněno vyšší nabídkou pracovních příležitostí mimo školství, relativně nejvíce jich je v Jihomoravském (16 %), Zlínském (15 %), Pardubickém (15 %) a Jihočeském kraji (15 %). Jak je ale patrné, rozptyl poměrného zastoupení učitelů-mužů v základních školách není příliš velký. Ani platová diferenciace z hlediska genderu není jednoznačně příznivá ve prospěch mužů, naopak lze říci, že platy mužů a žen jsou v základních školách poměrně vyrovnané. Ve čtyřech regionech jsou dokonce platy učitelek vyšší o 1 – 3 procenta (jedná se o kraj Karlovarský, Prahu, Ústecký kraj a Olomoucký kraj), v Plzeňském a Moravskoslezském kraji jsou platy zcela genderově vyrovnané a v ostatních regionech pobírají učitelky nepatrně méně (diference od 1 % do 3 %). Průměrné platy učitelů – mužů i žen – leží ve všech krajích kromě Prahy nad regionálním platovým průměrem, a to v rozmezí od 12 procent v kraji Středočeském do 25 procent v kraji Zlínském v případě mužů, a v rozmezí od 11 procent v kraji Středočeském do 26 procent v kraji Karlovarském v případě žen.

Mezi učiteli středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol jsou muži nejvíce zastoupeni v kraji Královéhradeckém, Libereckém a na Vysočině, jejich podíly dosahují zhruba 40 procent. Naopak nejméně mužů je v kraji Moravskoslezském (32 %), v Praze (33 %) a ve Středočeském kraji (35 %). Ve všech regionech pobírají ve středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách ženy méně než muži. Co se týče porovnání učitelských platů s průměrnými platy v regionu, opět se ve všech krajích (již tradičně s výjimkou Prahy) platy učitelů – žen i mužů – nacházejí nad průměrnou platovou hladinou.

Nejvýraznější diference mezi muži a ženami jsou v Karlovarském kraji, kde učitelky pobírají téměř o  40 procent více a učitelé-muži dokonce o 46 procent více, než je regionální průměr. Za Karlovarský kraj se v případě učitelů-mužů řadí kraje Zlínský, Vysočina a Olomoucký (s 34–36 % nad regionálním platovým průměrem), v případě žen kraj Vysočina, kraj Zlínský a kraj Olomoucký (s 28 – 33 % nad regionálním platovým průměrem). V Praze se pohybují platy učitelů středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol naopak pod regionálním průměrem 5 – 6 procent  (u mužů i žen). Platy učitelů středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol v kraji Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském přesahují pak průměrné platy v regionech „pouze“ o 20 – 21 procent v případě mužů a o 17 – 20 procent v případě žen.

Genderová struktura učitelů zajišťujících odbornou výuku v rámci praktického vyučování je ovlivněna oborovou skladbou učebních oborů, proto jsou mezi nimi zastoupeni muži minimálně 53 procenty, a to v hlavním městě Praze; nejvyšší zastoupení mužů je patrné na Vysočině – 71 procento. V ostatních krajích se podíly mužů pohybují od 60 do 70 procent. V souvislosti s těmito učiteli už nelze říci, že jejich platy převyšují průměrné platy ve všech regionech kromě Prahy, to platí pouze u učitelů-mužů, průměrné platy učitelek se pohybují pod regionálními průměry (od 10 % do 1 %) ještě v pěti dalších krajích: Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském, Moravskoslezském a Jihočeském. V  Praze dosahují platy učitelek odborného výcviku pouze 78 procent průměrného platu v regionu, platy učitelů-mužů 86 procent. Mezigenderové rozdíly se pohybují v jednotlivých regionech od 2 procent (v kraji Královéhradeckém) po 15 procent (v kraji Jihočeském).

Hana Hlavínová