Genderové diferenciace v regionálním školství

Genderová problematika je významným tématem v mnoha oblastech a nejinak je tomu i v oblasti školství. Takzvaná feminizace školství vyvolává zájem nejen odborníků na vzdělanostní politiku či mezinárodních organizací, ale je patrný i ze strany veřejnosti (odborné i laické) a médií.

Zaměstnanci regionálního školství zahrnují jak pedagogické pracovníky (učitele, zástupce ředitele, ředitele a ostatní pedagogické pracovníky), tak širokou škálu nepedagogických pracovníků (například personál zajišťující chod škol, personál v zařízeních školního stravování, v ubytovacích zařízeních či v zařízeních ústavní a ochranné výchovy). Profese ve školství se tedy značně liší co do obsahu vykonávaných činností a také co do požadované kvalifikace potřebné pro výkon těchto povolání. To vše se následně odráží i ve struktuře zaměstnanců ve školství a v možných rozdílech v odměňování mezi muži a ženami. Celkový pohled na pracovníky regionálního školství nám tak nabídne tuto charakteristiku: v regionálním školství představují muži jen necelou pětinu pracovníků a pobírají v průměru o 17 procent vyšší plat než ženy; podíl mužů se v průběhu let mírně snižuje (z 19,4 % v roce 2006 na 18,6 % v roce 2010) a rozdíly v odměňování se nepatrně stírají (ze 17,7% rozdílu v roce 2008 na 16,7% rozdíl v roce 2010, vždy ve prospěch mužů). Jak už ale bylo řečeno, jednotlivé profese ve školství jsou v mnoha ohledech specifické, a proto bude daleko vhodnější pohlížet na ně odděleně.

Funkce v procentech

Začněme tedy vyčleněním pedagogických pracovníků a v jejich rámci se zaměřme na skupinu učitelů (bez ředitelů a zástupců ředitele), na skupinu zástupců ředitele a na skupinu ředitelů v regionálním školství. Na první pohled je zřejmé, že koncentrace mužů je daleko vyšší ve vedoucích pozicích: zatímco mezi učiteli tvoří muži přibližně pětinu, mezi zástupci je to již přibližně 30 procent a mezi řediteli dokonce nepatrně více než třetina.

V případě učitelů a zástupců ředitele můžeme jít v členění ještě dál, a to podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení. V mateřských školách je podíl mužů prakticky zanedbatelný: mezi učiteli mateřských škol se jedná o pár desítek mužů, konkrétně o 0,2 procenta, mezi zástupci ředitele pak pouze o jednotlivce (procentuální podíl se mezi lety 2006 a 2010 pohyboval mezi 0,1 % a 0,4 %). Ženy výrazně převažují také v základních školách, i když ne takovým způsobem, jako tomu bylo v případě škol mateřských: mezi učiteli základních škol je přibližně 14 procent mužů, v případě zástupců ředitele základních škol tvoří muži už přibližně čtvrtinu. Daleko výraznější je zastoupení mužů ve středních školách, vyšších odborných školách a konzervatoří: mezi učiteli této skupiny škol je okolo 36 procent mužů a mezi zástupci ředitele se jedná přibližně o jednu polovinu. Specifickou kategorií jsou školy určené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde jsou vzděláváni žáci se zdravotním postižením či znevýhodněním. Pedagogičtí pracovníci těchto škol by měli mít vystudovaný vysokoškolský pedagogický program zaměřený na speciální pedagogiku, a proto tvoří samostatnou kategorii, ve které se mezi učiteli i zástupci ředitele podíl mužů pohybuje pouze okolo jedné pětiny. V případě učitelů je třeba vyčlenit ještě učitele odborného výcviku, kteří se podílejí na výuce v rámci praktického vyučování, zejména v oborech středního vzdělání s výučním listem. Jejich genderová struktura je značně ovlivněna oborovou skladbou učebních oborů, a proto jsou mezi nimi v mnohem větší míře (z téměř dvou třetin) zastoupeni muži.

V případě ředitelů škol není možné rozlišit, na kterém druhu školy působí. Jeden právní subjekt pod sebou často sdružuje různé druhy škol (mateřskou a základní školu, základní a střední školu, střední školu a vyšší odbornou školu, případně různé další kombinace). Údaje z pohledu genderové struktury i rozdílu v odměňování tak mohou být zkreslující a nevypovídající. Ředitelé mateřských škol totiž vzhledem ke kvalifikačním požadavkům stanoveným pro výkon tohoto povolání a následnému zařazení do nižších platových tříd pobírají nižší platy, než je tomu v případě ředitelů vyšších stupňů škol. Z tohoto důvodu jsme rozdělili skupinu ředitelů regionálního školství na ty, kteří spadají do 10. a nižší platové třídy, a na ředitele v 11. a vyšší platové třídě. Tím by podle předpokladů měla být oddělena většina ředitelů mateřských škol od ředitelů škol vyšších stupňů a výsledky tomu také odpovídají: mezi řediteli v 10. a nižší platové třídě (podle předpokladu ředitelé MŠ) představuje podíl mužů pouhých 0,5 procenta, zatímco mezi řediteli v 11. a vyšší platové třídě je podíl mužů přibližně 48procentní.

Rozdíly v odměňování

Na základě tohoto členění je již možné porovnat také rozdíly v odměňování pedagogických pracovníků – žen a mužů. V případě mateřských škol nemají genderové analýzy (vzhledem k téměř výhradnímu zastoupení žen) prakticky smysl, a proto je i v tomto případě vynecháme. V případě jednotlivých kategorií učitelů najdeme největší rozdíly v odměňování žen a mužů mezi učiteli odborného výcviku, ale i tak tento rozdíl představuje v průměru jen necelých 7 procent ve prospěch mužů (vzhledem k celkovému 17% rozdílu v případě všech zaměstnanců regionálního školství). V ostatních kategoriích v období let 2006 – 2010 nepřesáhl tento rozdíl 3 procenta. Mezi zástupci ředitele jsou rozdíly v průměru mírně vyšší, ale nepřesahují v žádné kategorii a v žádném roce 4 procenta. V případě ředitelů regionálního školství v 11. a vyšší platové třídě (tedy ředitelů vyšších stupňů škol bez ředitelů MŠ) jsou rozdíly v odměňování mužů a žen největší, ale i přesto pobírají ředitelé-muži v průměru nanejvýš o 8 procent vyšší plat než ředitelky.

Školství tedy skutečně je, až na výjimky, výraznou doménou žen a v průběhu let se podíl mužů spíše ještě zmenšuje. Existují zde i genderové rozdíly v odměňování, a to ve prospěch mužů, ale ne tak výrazné, jak se zdá na první pohled. V některých případech (zejména v základních školách) jsou tyto rozdíly až zanedbatelné. Patrné je v některých ohledech také postupné zlepšování situace, tedy mírné stírání platových diferenciací mezi ženami a muži. Genderové rozdíly jsou v každém případě závislé na mnoha aspektech, kterým je třeba věnovat pozornost - patří mezi ně i věk, a právě věkové struktuře pracovníků v regionálním školství se bude věnovat příští článek.

Jitka KONRÁDOVÁ

Genderová struktura a rozdíly v odměňování[1] pedagogických pracovníků – žen a mužů v letech 2006 – 2010 [2]

 

                                                                Zdroj: ISP

 

 

[1] Rozdíly v odměňování jsou vyjádřeny rozdílem mezi průměrným platem žen a mužů v dané kategorii. Průměrné platové rozdíly tedy udávají, o kolik procent více v průměru pobírají muži než ženy.

[2] Do grafů nejsou zařazeni učitelé mateřských škol, zástupci ředitele mateřských škol a ředitelé v 10. a nižší platové třídě, a to vzhledem k zanedbatelnému podílu mužů v těchto kategoriích. Hodnoty uvedené v grafech se vztahují k roku 2010.

Jitka Konrádová