Vyřeší nový způsob financování regionálního školství rozdílnost normativů?
Od 1. ledna 2013 by mělo být regionální školství financováno nově. Měly by se tak odstranit rozdíly v normativech stejných typů škol nejen mezi kraji, ale i uvnitř samotných krajů. Na čem tedy bude nové financování regionálního školství postaveno?
Veřejné slyšení v Senátu k platům provozních a správních zaměstnanců škol
V jednacím sále Valdštejnského paláce zasedli do lavic namísto senátorů školníci, uklízečky, kuchařky i hospodářky škol. Zúčastnili se veřejného slyšení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na téma Nepedagogičtí pracovníci a jejich odměňování.
Změny na pozicích náměstka pro vysoké školy
Ministr školství Josef Dobeš vyměnil svého náměstka pro vysoké školy. Jana Kouckého vystřídá bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. I. Wilhelm bude mít za úkol připravit reformu vysokých škol.
Potvrzení o zaměstnání
Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. září 2010. Po měsíci trvání byla dohodou ukončena, ale byl sjednán pracovní poměr. Tento pracovní poměr byl na žádost zaměstnance ukončen ke konci roku. Stačí v uvedeném případě vydat pouze jedno potvrzení o zaměstnání?
Anketa České školství – co chceme
Delegáti VI. sjezdu ČMOS pracovníků školství odsouhlasili, že do konce letošního roku bude k celosvazové diskuzi předložen materiál s pracovním názvem „České školství – co chceme“. V něm by měl být zformulován návrh koncepce vývoje českého školství.
Slučování středních škol kraje zatím odkládají
Slučování a rušení středních škol se zřejmě od září konat nebude, kraje o případné optimalizaci ještě nejednaly. Ministerstvo školství přitom upozornilo, že až pětina škol je nenaplněná.
Vývoj průměrných měsíčních platů učitelů v regionálním školství
Článek se zabývá odměňováním učitelů v regionálním školství za posledních pět let podle typu školy, v níž učitelé učí. Za rok 2010 je v článku prezentován i vztah průměrných hrubých měsíčních platů učitelů ke mzdě zaměstnance České republiky podle jednotlivých regionů.
Výše platů ve školství nemá výrazně regionální charakter, závisí především na výši normativů pro rozpis státního rozpočtu a velkou měrou na výši platových tarifů. Platy pracovníků ve školství v jednotlivých regionech České republiky se příliš neliší, diference však vykazuje vztah průměrného platu ve školství k průměrnému platu v regionu. Obecně zde platí, že čím je nižší průměrný plat v regionu, tím více jej platy učitelů ve školství převyšují. Zároveň platí, že na čím vyšším vzdělávacím stupni učitel učí, tím vyšší pobírá plat, respektive mzdu. Platy učitelů ve veřejné sféře se odvíjejí v jednotlivých školách od výše rozpočtu rezortu školství, republikových a krajských normativů, respektive velikosti škol, tříd, počtu žáků a oborové struktury středních a vyšších odborných škol.
Průměrné měsíční platy učitelů škol zřizovaných MŠMT, obcemi a kraji vyplacené ze státního rozpočtu včetně mimorozpočtových zdrojů se pohybovaly v celorepublikovém průměru podle úrovní vzdělávání následovně.
Mateřské a základní školy
Obecně nejnižší platy mají učitelé v mateřských školách. Tyto platy se ve sledovaném pětiletém časovém období pohybovaly v rozmezí od 18 308 Kč v roce 2006 až po 20 336 Kč v roce 2010. Změna průměrných měsíčních platů učitelů mateřských škol se meziročně pohybovala v rozmezí od 4,9 procenta v roce 2007 přes 3,4 procenta v roce 2008, 5,9 procenta v roce 2009 až po meziroční pokles o 3,5 procenta (tj. o 747 Kč) v roce 2010.
V základních školách dosáhly průměrné měsíční platy učitelů v roce 2006 celkem 23 137 Kč až po 25 835 Kč v roce 2010. Meziroční růst průměrného měsíčního hrubého platu učitelů základních škol se pohyboval v rozmezí od 5,0 procent v roce 2007 přes 3,7 procenta v roce 2008 až po 6,3 procenta v roce 2009. V roce 2010 se jednalo o meziroční pokles o 3,8 procenta (tj. o 1016 Kč).
Střední školy a VOŠ
Učitelé středních škol celkem mají průměrné měsíční platy o poznání vyšší než v mateřských a základních školách. V roce 2006 dosáhly platy učitelů středních škol 24 383 Kč, v roce 2010 až 27 331 Kč. Meziroční změna průměrného měsíčního hrubého platu učitelů středních škol se pohybovala v rozmezí od 6,2 procenta v roce 2007, o 2,9 procenta v roce 2008, o 4,9 procenta v roce 2009 až po meziroční pokles o 2,6 procenta (tj. o 717 Kč) v roce 2010.
Platy učitelů konzervatoří se pohybovaly od 24 280 Kč celorepublikového průměru v roce 2006 až po 27 085 Kč v roce 2010. Meziroční růst průměrného měsíčního hrubého platu učitelů konzervatoří se pohyboval v rozmezí od 6,5 procenta v roce 2007, o 2,8 procenta v roce 2008, 4,5 procenta v roce 2009. V roce 2010 nastal meziroční pokles o 2,9 procenta (tj. o 811 Kč).
Nejvyšší průměrné měsíční platy mají učitelé vyšších odborných škol. V roce 2006 dosáhly jejich platy v celorepublikovém průměru výše 25 669 Kč a v roce 2010 až 29 263 Kč. Meziroční růst platů učitelů vyšších odborných škol se pohyboval v rozmezí od 6,8 procenta v roce 2007 přes 3,5 procenta v roce 2008, o 3,8 procenta v roce 2009. V roce 2010 nastal meziroční pokles o 1,1 procenta (tj. o 334 Kč).
Platy obecně rostou se zvyšující se úrovní vzdělávání, na které učitel vyučuje, i když v důsledku platové politiky MŠMT a zařazováním učitelů do platových tříd se platy učitelů základních škol stále více přibližují platům učitelů ve středních školách. Tato absolutní čísla však nevypovídají nic o tom, v jaké platové situaci jsou učitelé v jednotlivých krajích vzhledem k ostatním pracovníkům v regionu – tedy jaký je vztah jejich platů a průměrné mzdy v regionu. Touto problematikou se budeme zabývat v následující části článku a zaměříme se přitom na poslední rok 2010.
Srovnání
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců České republiky za rok 2010 činila celkem 23 951 Kč. Jedná se o celorepublikovou mzdu bez ohledu na rezort školství. Průměrné platy učitelů ve veřejných vzdělávacích institucích podle úrovní vzdělávání jsou obecně nejnižší v mateřských školách (84,9 % průměrné celorepublikové mzdy). V základních školách jsou platy učitelů již o poznání vyšší (107,9 %). Ve středních školách celkem ještě vyšší (114,1 %) a na konzervatořích tvoří 113,1 procenta průměrné celorepublikové mzdy. Nejvyšší platovou úroveň jsme zaznamenali u učitelů vyšších odborných škol (122,2 %).
Ve všech údajích, které jsme zde prezentovali, byly do průměrných platů učitelů ve školství zahrnuty i výdělky ředitelů a zástupců. Platy ředitelů a zástupců jsou však vyšší než výdělek běžného učitele a pochopitelně ovlivní výši průměrného výdělku učitelů jako celku. Proto porovnáváme výši průměrného platu pedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců ve veřejných vzdělávacích institucích s průměrnou výší výdělku pedagogických pracovníků jako celku. Řadoví pedagogičtí pracovníci (tedy bez ředitelů a zástupců) pobírají v celorepublikovém průměru plat o 6,5 procenta (469 Kč) nižší, než je průměrný plat pedagogických pracovníků včetně řídících zaměstnanců. V mateřských školách se jedná o diferenci 10,5 procenta (v celorepublikovém průměru o 1916 Kč), u základních škol o 7,4 procenta (o 1747 Kč), u středních škol celkem o 5,3 procenta (o 1 317 Kč), u konzervatoří o 5,1 procenta (1 274 Kč) a u vyšších odborných škol o 5,9 procenta (1587 Kč).
Ke zlepšení odměňování učitelů v regionálním školství došlo od 1. června 2009 navýšením platových tarifů o 3,5 procenta jak pro pedagogické pracovníky, tak pro nepedagogické pracovníky.
Meziroční pokles průměrné měsíční nominální mzdy v regionálním školství v roce 2010 byl důsledkem snížení rozpočtových zdrojů regionálního školství pro rok 2010, ale i důsledkem dopadů realizovaných v roce 2009. Rozpočtovou restrikcí došlo k meziročnímu poklesu (vzhledem k roku 2009) nominální mzdy učitelů regionálního školství o 3,3 procenta.
K výraznému zlepšení odměňování pedagogických pracovníků došlo s účinností od 1. ledna 2011 na základě dvou schválených nových stupnic platových tarifů podle platových tříd (16) a platových stupňů (5). První je pro kvalifikované pedagogické pracovníky s odbornou kvalifikací a vysokoškolským vzděláním a druhá pro pedagogické pracovníky bez odborné kvalifikace nebo s odbornou kvalifikací, avšak bez vysokoškolského vzdělání.
Lenka HAVLÁKOVÁ
