AKTUÁLNÍ ČÍSLO
REKLAMA
Hrazení přesčasů ve škole v přírodě
Jak se má správně ocenit přesčasová práce učitelů při pořádání ozdravných pobytů a škol v přírodě?
Čerpání studijního volna
Jsem pedagogický pracovník a pracuji u jednoho zaměstnavatele na dva částečné úvazky, a to jako vychovatel na 0,66 úvazku a jako učitel na 0,42 úvazku. Jak se mi má počítat nárok na studijní volno?
Žákovský parlament: praktická škola demokracie, aneb učit se bojovat za práva svá i druhých je třeba odmala
Žákovské parlamenty vznikají ve stále více školách, setkávají se v nich žáci, obvykle od 4. do 9. ročníků základních škol. Diskutují o tom, co je v chodu školy trápí, tlačí na to, co je štve.
Bude testování žáků základních škol přínosem, nebo jen dalším vyhazováním peněz?
Termín pilotního testování žáků 5. a 9. ročníků se blíží. Žáci sta škol si je na vlastní kůži ozkouší 13. – 14. prosince.
Co musí být v pracovní smlouvě?
V pracovní smlouvě, kterou dáváme zaměstnancům k podpisu, máme také informaci o zařazení zaměstnanců, s odkazem na nařízení vlády č. 137/2009 Sb., o katalogu prací. Máme uvádět odkaz na aktuáln, novelizovanýí katalog?
Klášterecké putování s delfínem Dilem
Všechno to začalo v ZUŠ v Klášterci nad Ohří docela nenápadně. Před prázdninami dostala paní učitelka Irena Hofhans, která vede v „zušce“ výtvarný obor, na jedné akci od Valpurgy Hozákové tři krásně ilustrované knížky o delfínovi Dilovi.
Tento model financování regionálního školství je nepřijatelný
Stanovisko sekce vedoucích pracovníků k záměru MŠMT změnit financování regionálního školství.
Koncepční záměr reformy financování regionálního školství jako podklad pro jednání ekonomických ministrů je materiál, který si stanovuje nereálné cíle. I když jsou v něm uváděny důvody, argumenty a modelové výpočty, proč změnu provést, jsme toho názoru, že celá řada představ o zlepšení platových podmínek všech (nejen pedagogických) pracovníků školství, o možnostech existence škol v malých obcích, o zamezení takzvaného nasávacího efektu, o zvýšení kvality a efektivity vzdělávacího systému a podobně je mylných.
Argumentace a modelové výpočty jsou předkládány pouze v obcích nad 12 tisíc obyvatel a v krajích s velkým počtem obyvatel, kde lze předpokládat více typů škol. Od ledna 2013 ve většině venkovských (v současné době úplných základních škol) by byl podle tohoto koncepčního záměru zrušen 2. stupeň základní školy, a pokud by školy nezanikly úplně, staly by se z nich malotřídky.
Z dokumentu není patrno:
- jakou úlohu budou mít v systému financování krajské úřady, a to nejen při rozdělování prostředků do jednotlivých škol regionálního školství, ale i jako zřizovatelé škol,
- stanovení minimálního počtu žáků tříd jednotlivých typů škol a školských zařízení,
- jak se reforma dotkne základních uměleckých škol a základních škol praktických a dalších typů škol,
- jakým způsobem budou zohledňovány třídy s integrovanými žáky, s žáky se speciálními potřebami a s žáky nadanými, třídy dyslektické atd., kde se předpokládá nižší počet žáků ve třídě,
- jaké zvýšené výdaje bude muset doplatit zřizovatel. Není jasné, kolik a jak veliká zátěž to bude pro obce a už vůbec se neřeší, jak je donutit k realizaci včetně společného postupu při dofinancování například tří obcí k jedné škole.
Jsme si plně vědomi, že současný stav financování regionálního školství normativně na žáka splnil svoji roli a nastal čas ho změnit na jiný, jednodušší, vhodnější a transparentnější systém. Je však mnoho otazníků, které je nutno vyřešit, než bude reforma spuštěna. Koncepční záměr chápeme jako podklad pro širokou a věcnou diskuzi. Odmítáme však účelovou změnu, která má za cíl omezit financování regionálního školství jako zdroj rozpočtové politiky státu při hledání úspor.
Za sekci vedoucích pracovníků
Stanislav KUTÁLEK