Proč jsme ve stávkové pohotovosti

Na vzdělávání stát vynakládá stále méně finančních prostředků. Dlouhodobě podfinancované školství má v letošním roce přijít  téměř o  čtyři a půl miliardy korun, v příštím o další čtyři miliardy a v roce 2014 o dalších šest a půl miliardy korun.

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství k takovýmto plánům nemůže mlčet. Vzdělávání dětí a mladých lidí je prioritou této vlády. Alespoň podle vládního prohlášení. Skutečnost je však jiná. Prioritou je snížení schodku státního rozpočtu. A školství by k tomu mělo přispět neskutečnou částkou – čtrnácti miliardami korun.

Již nyní se naše země podle údajů OECD řadí ke státům, které vynakládají na vzdělávání jeden z nejmenších podílů hrubého domácího produktu. To však zřejmě nestačí. Ptám se, musíme být skutečně na posledním místě?

Obracím se na všechny kolegy a kolegyně, kterým není lhostejná situace ve školství, aby podpořili naše úsilí proti škrtům výdajů na vzdělávání. Chceme oslovit co nejširší veřejnost, nejen pedagogickou, ale i rodičovskou, protože situace je velmi vážná. Co nám hrozí?

Pomůcky a ostatní běžné výdaje jsou na třiceti procentech oproti roku 2007, takže zde už opravdu není kde brát. Muselo by se to tedy týkat jen a pouze platů. Kdyby tato opatření měla být realizována například od dubna, znamenalo by to, že každému zaměstnanci regionálního školství by byl snížen plat o 1200 Kč měsíčně.

Drastické snížení platů je jedna varianta. Druhou je propouštění. Aby byla zachována současná úroveň odměňování, muselo by se v důsledku připravovaných škrtů propustit více než sedmnáct tisíc pracovníků škol a školských zařízení. To je pro nás naprosto nepřijatelné.

Od pátku 16. března, kdy jsme vstoupili do stávkové pohotovosti, jsme okamžitě zahájili informační kampaň, při které chceme vysvětlovat, jaké dopady by navrhované kroky vlády měly nejen na učitele a ostatní pracovníky škol, ale především na podmínky, úroveň a kvalitu vzdělávání samotných žáků. Chceme pořádat diskuze ve školách, mítinky i happeningové akce, na které jsou zváni i rodiče a všichni ti, kterým není lhostejný osud vzdělávání v České republice. Jsme připraveni i na protestní demonstrace a případně i na vyhlášení stávky. Vláda na varování odborů zatím neslyší. Neměla by však podceňovat neklid a nespokojenost, která ve školách panuje.

František DOBŠÍK

předseda ČMOS pracovníků školství

Dobšík