PŘIHLÁŠENÍ




REKLAMA


reklama

Budou dětské skupiny jen dočasným řešením?

Vládní návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů byl prvním bodem jednání školského výboru Poslanecké sněmovny.

„Plánovaná výstavba nových mateřských školek za spolufinancování obcí je sice řešením, ale až výhledovým. Do té doby zůstávají desetitisíce rodin s malými dětmi bez pomoci. Proto je potřeba hledat alternativy, které rodičům umožní vrátit se do práce,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová při jeho představování a dodala, že se jedná o doplňkovou aktivitu, že se v žádném případě nejedná o konkurenci pro mateřské školy. Přesto se domnívá, že dětské skupiny budou mít svůj význam i poté, co opadne „dětský boom“. Proto členům výboru doporučila znění návrhu zákona schválit.

„Návrh zákona o dětských skupinách vítá i ministerstvo školství,“ uvedl Petr Mlsna z ministerstva školství a doplnil, že ministerstvo má však obavu z upřednostňování dětských skupin před mateřskými školami. Ministerstvo by také, podle jeho slov, navrhovalo snížit věkovou hranici dětí pro zařazování do dětských skupin, a to do čtyř let věku dítěte. Podle návrhu mohou dětské skupiny navštěvovat děti od jednoho roku až do šesti let.

Výhrady k předloženému návrhu vyslovil i předseda školského výboru Jiří Zlatuška (ANO). Podle jeho slov se v důvodové zprávě k návrhu jasně říká, že vláda se přiklání k dětským skupinám, nikoliv k navýšení kapacity mateřských škol. „Čekal bych, že vláda bude hledat cesty, jak mateřské školy uzpůsobit pracujícím matkám i dětem ze sociálně vyloučeného prostředí. Očekával bych zlepšení situace mateřských škol, místo toho se nahrazují dětskými skupinami,“ zdůraznil J. Zlatuška.

„Budovat satelitní města bez infrastruktury je hloupost,“ zahájil své vystoupení Petr Kořenek (ČSSD), poslanec za Zlínský kraj. „To je ale záležitost samosprávy, kdyby dobře fungovala, nemusel by takovýto zákon vůbec vznikat. Ze své zkušenosti vím, že zvláště malé obce se na vznik dětských skupin těší. Ušetří jim totiž velké náklady, které jsou spojeny s provozem mateřské školy. Náklady na jedno dítě stojí obec 10 tisíc korun, především na zajištění hygieny provozu,“ doplnil P. Kořenek. Podle jeho slov dětské skupiny například nemusí dodržovat tak přísné hygienické normy ani další kritéria, která platí pro mateřské školy. Proto by navrhoval omezení věku i počtu dětí v dětských skupinách. „Hygienické normy pro dětské skupiny upravuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny, máte ji přiloženu k materiálům,“ odpověděla M. Marksová a dodala, že  vyhláška je velmi přísná. Opětovně pak zdůraznila, že dětské skupiny budou jen doplňkovou alternativou, nabídkou, která rozšiřuje služby. „Budu rád, jestli tomu tak bude,“ uzavřel své vystoupení P. Kořenek.

„V zahraničí fungují dětské skupiny až do věku 16 let dítěte a nic se neděje. U nás stále zvažujeme, zda je povolit do čtyř, či pěti let. Až bude poslední rok předškolního vzdělávání povinný, bude problém vyřešen,“ uvedla N. Nováková (TOP09-S), poslankyně za Středočeský kraj, a doporučila návrh zákona přijmout. To se také stalo. Školský výbor ho přijal s malým pozměňujícím zněním, že dětské skupiny budou moci zakládat i spolky.

A co na případné uzákonění dětských skupin říkají učitelky mateřských škol?

„Z výročních zpráv krajských úřadů víme, že nedostatečná kapacita mateřských škol je pouze ve velkých městech (Praha, Brno) a v Ústeckém a Středočeském kraji. Tam není dostatek míst zvláště pro děti tří- až čtyřleté. Dětské skupiny podle mého však přínosem nebudou. Nezaručují totiž kvalitu předškolního vzdělávání, mají příliš velký věkový rozptyl (1–7 let věku dítěte), a i argument ministerstva práce, že tímto zákonem chce dát právní rámec současným alternativám hlídání dětí, je podle mého lichý. Zákon tzv. hlídárnám nezamezí, pouze umožní daňové odpočty jejich zřizovatelům. Neobstojí ani argument, že brzké zapojení dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí má pro jejich vývoj velký význam. Určitě má, ale vzhledem k tomu, že dětské skupiny budou za úplatu, nedá se očekávat, že je budou jejich rodiče vyhledávat,“ říká Markéta Seidlová, místopředsedkyně ČMOS pracovníků školství.

„Kdyby se aktivita a finanční náklady vložily do obnovy zrušených mateřských škol, byla by situace dávno vyřešena, nebo alespoň výrazně zlepšena. Až se toto ,martyrium‘ vyřeší, nebudou už alternativní zařízení potřeba.

Budou-li ale dětské skupiny zřízeny, nechť je jejich zřízení zákonem ošetřeno tak, aby nemohl vzniknout precedens ,stížností zákonných zástupců na stát‘ za nesplnění povinnosti zajištění adekvátní péče o předškolní děti,“ myslí si Drahomíra Černičková z Prahy a dodává, že děti do tří let by měly být v jeslích a ty by měly spadat pod ministerstvo zdravotnictví. Dětské skupiny by pak podle jejích slov měly existovat jen na dobu pěti let.

„Stále hovoříme o tom, že děti mají být pro školu připravené. Chceme, tedy ministerstvo školství, zavést poslední ročník předškolní výchovy povinný, zdokonalujeme své školní vzdělávací plány, snažíme se nahradit ne zcela fungující rodiny. A najednou uzákoníme dětské skupiny? Jak v nich bude poskytováno vzdělávání? Kdo zajistí stejnou úroveň a stejné podmínky pro přípravu dětí do prvních ročníků základních škol? Myslím si, že stát na tuto oblast uzákoněním dětských skupin rezignuje. A to nejen v přípravě na vzdělávání, ale částečně i v hygienických podmínkách, ve vzdělávání těch, kteří dětské skupiny povedou, a v neposlední řadě rezignuje i na věk dítěte. Věkové rozpětí od jednoho roku do šesti až sedmi let je opravdu velké, a pokud bude ve skupině i větší počet dětí, pak se to, podle mého na vývoji dětí jistě projeví,“ konstatuje Eva Soukalová z Českých Budějovic.

„Dětské skupiny? Ano, ale za předpokladu, že budou dodržena všechna pravidla, která platí pro mateřské školy. To znamená nejen vzdělaný a vzdělávající se pedagog, ale i dodržování hygienických zásad, dodržování zdravé výživy, výuka podle rámcového vzdělávacího programu a mnohé další. Za těchto podmínek s nimi souhlasím, ale jen na omezenou dobu,“ přidává svůj názor Kateřina Rozkošná z Kutné Hory.

„Dětské skupiny nejsou totéž co mateřské školy, ani nemohou být. Jejich zavedení bych uvítala, ale s podmínkou, že budou povoleny jen na určitou, jasně vymezenou dobu, například pěti let, že omezí věk docházejícího dítěte a že budou mít přesná kritéria pro svou existenci. To znamená odpovídající personál (vzdělaný), odpovídající hygienické podmínky, zajištěné stravování. Ministr školství poukazuje na narůstající obezitu dětí, usiluje o zdravý životní styl, propaguje zdravou stravu, chystá se zakázat nezdravé potraviny v automatech. A pro stravování v dětských skupinách nic platit nebude? To podle mého postrádá logiku. A to už nehovořím ani o kontrole činnosti dětské skupiny,“ doplňuje Eva Veselá z Pardubic.

 

 

 

 

 

 

 

 

Olga ŠEDIVÁ