V dětských domovech končilo v posledních měsících méně dětí. Kvůli zavřeným školám a kroužkům klesl počet nahlášených problémů v rodinách, kde děti potřebují pomoc. Právě školy totiž nejčastěji na problémy žáků upozorňují.
Úřady o týraných a zanedbaných dětech neměly dostatečné informace, což přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i Fond ohrožených dětí. Po obnovení prezenční výuky odborníci předpokládají, že počty dětí opět narostou. Volných míst je přitom v domovech dlouhodobě nedostatek.
Počet nově nastupujících klesá
O dlouhodobě klesající tendenci umísťování dětí do ústavní péče hovoří MPSV. Podle něj se to děje díky rozvoji preventivních a poradenských odborných služeb, rozvoji náhradní rodinné péče, ale také práci orgánů sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD) s rodinami.
Z aktuálních dat vyplývá, že do dětských domovů a dětských domovů se školou se za minulý školní rok dostal nejmenší počet dětí za posledních sedm let. Oproti předešlému roku přišlo o 117 dětí méně a o 217 dětí méně než ve školním roce 2017/2018. Nejvyšší počty nově příchozích dlouhodobě hlásí Moravskoslezský a Ústecký kraj. Pokles nových žádostí o umístění pozorují ředitelé dětských domovů i v tomto školním roce. „Byly omezené návštěvy dětí od sociálních pracovnic, děti navíc nemusely chodit do školy a bylo méně upozornění na nějaké problematické chování,“ vysvětluje ředitel dětského domova v Tuchlově Jan Blažek.
Problémy jsou, ale skryté
Neznamená to však, že by problémy nebyly. „O dětech a jejich potížích se neví, protože dlouhou dobu nechodily do školy ani na kroužky,“ zdůrazňuje Anna Krbcová, tajemnice Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje 88 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti. Škola je místem, které se na orgán sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD) obrací nejčastěji. „Školy nejčastěji upozorňují na to, že se v rodině něco děje,“ potvrzuje předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. Kvůli pandemii ovšem byly školy i volnočasové organizace zavřené. „OSPOD však zabezpečovaly sociálněprávní ochranu dětí po celou dobu pandemie a mimořádných opatření, a pokud se dozvěděly o problému v rodině, poskytovaly poradenství a pomoc a činily další opatření k ochraně dětí,“ zdůrazňuje MPSV.
Domovy na hraně kapacit
Přes klesající počty nově umísťovaných dětí kapacity dětských domovů jsou často naplněny na hranici možností. „Jsme dlouhodobě na maximální kapacitě a musíme odmítat nové žádosti,“ říká ředitel tuchlovského dětského domova Jan Blažek. „Naplněnost je mezi 95 a 100 procenty, volná místa téměř nemáme,“ dodává ředitel Dětského domova Plumlov Radim Kratochvíl. Někteří ředitelé mají dlouho dopředu zaplněné čekací listiny. Jakmile se nějaké místo uvolní, okamžitě se obsadí, shodují se. „Sociální pracovnice jsou zoufalé a hledají volná místa po celé republice,“ komentuje ředitel Dětského domova Šance v Olomouci Dalibor Křepský. „Volají k nám z dálky – z Brna, Pardubic, Jindřichova Hradce, dokonce i z Ústí nad Labem,“ dodává.
