Německo potřebuje vzdělávací ofenzívu 

Marlis Tepe, předsedkyně odborů GEW

Podle předsedkyně německých školských odborů GEW Marlis Tepe koronavirová krize zapůsobila na dlouholeté problémy v oblasti vzdělávání jako urychlovač požáru. Chronické podfinancování, nedostatek odborníků, mnoho nevyhovujících výukových prostor a špatné digitální vybavení mohou dnes proto všichni vidět v plné nahotě.

Pandemie přivedla podfinancovaný vzdělávací systém na samou hranici udržitelnosti. A postiženi tím jsou zaměstnanci v oblasti vzdělávání, školáci, předškolní děti, studující a jejich rodiče. Dlouholeté snahy brzdit za každou cenu zadlužování vedly k tomu, že se šetřilo i v personální oblasti, a to se nyní krutě mstí. 

Půjčky, které byly využity k utlumení dopadů koronavirové krize, proto šéfka odborů považuje za velmi dobře investované peníze. Doba na jejich splácení by proto měla být prodloužena na 50 let. „To povede v příštích letech k odlehčení rozpočtů a vytvoří se tak prostor pro nové investice v oblasti vzdělávání,“ říká. 

Prvním cílem by mělo být, aby se do vzdělávání a výzkumu každoročně investovalo deset procent německého hrubého domácího produktu. Kancléřka Merkelová a předsedové jednotlivých zemských vlád už v roce 2008 slíbili, že toho bude dosaženo do roku 2015. Dodnes však zůstalo jen u slov. I proto je podle odborů nutné, aby v oblasti vzdělávání nastala skutečná ofenzíva. Mnohé přitom bude třeba přehodnotit, třeba pokud jde o digitalizaci školství. 

Co brzdí digitalizaci

Tzv. „digitální pakt škola“, který měl v Německu urychlit vybudování digitální infrastruktury ve školách, byl přijat už v roce 2019, tedy před vypuknutím pandemie. Spolková vláda do něj vložila 5 miliard eur, spolkové země dohromady 500 milionů eur. Mezitím došlo k dalším navýšením a celková suma nyní dosahuje 7 miliard eur, protože se ukázalo, že zdaleka nejde jen o počítače v samotných školách, ale že je vzhledem k distanční výuce potřebují mít žáci i učitelé doma, a to včetně vhodného softwaru. A budou také třeba odborníci, kteří se budou starat o to, aby vše bezchybně fungovalo. Další navýšení digitálního paktu tak zahrnují 500 milionů na financování administrátorů IT ve školách, 500 milionů pro pořízení služebních laptopů pro vyučující a dalších 500 milionů na nákup počítačů, které budou zapůjčeny školákům ze sociálně slabších rodin. 

Z dostupných údajů vyplývá, že na nákupy laptopů potřebných školáků už bylo uvolněno 376 eur, na vybudování infrastruktury (WLAN, smartboards a administrátory IT) bylo vyplaceno 112 milionů a dalších 743 schváleno. Údaje k nákupům služebních laptopů pro učitele zatím nejsou k dispozici.

Realizace digitálního paktu probíhá podle expertky odborů Ilky Hoffmann zejména v ohledu na potřeby distanční výuky v době pandemie příliš pomalu. Důvodem je skutečnost, že mnohé komunální správy se obávají dodatečných nepředvídatelných nákladů, a na druhé straně na pracovním trhu požadovaní specialisté. 

Solidarita a rozkvět hospodářství

Současná koronavirová krize podle odborů potvrdila mimořádný význam solidarity ve společnosti. Jejím projevem byl všeobecný souhlas s tím, že prioritu při očkování musí mít ohrožená starší generace. To, že naše budoucnost závisí na solidaritě, podle předsedkyně GEW ovšem také znamená, že nyní se musí také zaměřit na děti a mladistvé, kteří jsou pandemií mimořádně postiženi. Proto je nyní třeba rychle očkovat učitele a vychovatele a školáci musí být pravidelně testováni, aby návštěva škol a celodenních zařízení pro děti byla bezpečnější.

Děti chtějí do školek a škol, studentům chybí vysoké školy. Rodiče potřebují předškolní zařízení a školy, aby mohli skloubit požadavky zaměstnání a rodiny. Na tom, jak se toto skloubení podaří, je závislý i rozkvět hospodářství. Do rozšíření odborného personálu, posílení znevýhodněných, kvalitní celodenní péče, lepšího digitálního vybavení a moderní technologie je třeba dále silně investovat. Zdaleka tak nejde jen o digitalizaci. Duální učňovské školství by mělo posílit vytvoření příspěvkového fondu budoucnosti, který by učňům poskytl záruku absolvování celého učebního poměru. Přizpůsobeny době by měly být i systém stipendií pro sociálně slabší studenty a další podpory pro studující, aby bylo možné účinně čelit důsledkům koronavirové krize, strachu z budoucnosti a nedostatku odborníků. „Musíme dnes udělat vše, aby mladí lidé navzdory všem těžkostem mohli úspěšně odstartovat do života,“ zdůrazňuje předsedkyně GEW Merlis Tepe.

František VONDERKA