V Melbourne, hlavním městě australského státu Viktorie, a jeho okolí žije v současnosti kolem pěti tisíc Čechů. I přesto byl rok 2005 posledním, kdy měli studenti ze státu Viktorie možnost odmaturovat z českého jazyka.
Vzhledem k tomu, že Melbourne bylo tehdy jediné místo v Austrálii, kde se děti k maturitám hlásily, nebyla naplněna kvóta patnácti studentů maturujících ročně, a možnost odmaturovat tak byla zrušena pro nedostatečný počet zájemců. Tím zanikla i možnost pravidelně vzdělávat děti v českém jazyce.
Zachovat mateřský jazyk
Zájem o češtinu vede přirozená potřeba rodičů zachovat jazyk u vlastních dětí, ale také podpora české a australské vlády. Děti si osvojují jazyk pomocí emocí a zážitků. Ochotně se učí něco nového, pokud mají motivaci a spojují si jazyk s něčím jim příjemným. Z tohoto poznatku se zrodil nápad něco takového nabídnout i české komunitě v Melbourne.
Cílem české školy v Melbourne je vzbudit v dětech zájem, motivovat a nadchnout je i jejich rodiče k dalšímu rozvíjení českého jazyka. I přestože mnoho rodin létá na pravidelné návštěvy do České republiky, má možnost kontaktu přes skype a české filmy i pohádky může sledovat na internetu, udržet češtinu není vždy jednoduché. Jedním z důvodů je bilingvní domácnost, kdy pouze jeden rodič mluví česky a jazykem vzájemné komunikace rodičů je angličtina. Český rodič nemusí být vždy dostatečně disciplinovaný a řídit se v komunikaci s dětmi základním pravidlem „jeden rodič, jeden jazyk“. Tuto zásadu je nezbytné dodržovat za každých podmínek. Zvláště v Austrálii, kde krásná, bohatá a gramaticky velmi odlišná čeština bojuje o své místo u dětí s mnohem jednodušší angličtinou, která je v anglicky hovořícím prostředí pro děti samozřejmě přirozenější. Bilingvní děti představují bohatý intelektuální, ekonomický a sociální potenciál pro zemi, ve které žijí, ale také pro Českou republiku. Díky svým jazykovým a kulturním znalostem budou schopny uchovat českou identitu v zahraničí a přispět ke vzájemnému porozumění mezi národy.
Program Zpívání a hry
Když program Zpívání a hry před deseti lety začínal, děti se scházely v jedné skupině. Program měl velký ohlas a dětí postupně přibývalo. S věkem dětí rostla i potřeba rozšířit aktivity o formální výuku. Dnes se jich více než 35 učí v pěti třídách rozdělených podle věku a jazykových schopností.
Náš výukový den se koná většinou každou druhou sobotu a pro některé školáky začíná už v devět hodin ráno. Postupně se přidávají další skupinky, až se nakonec mnozí z nás sejdou odpoledne v hlavní budově Národního domu (Sokol), kde výuka probíhá především. Jelikož se všech pět tříd učí během dopoledne současně, má škola ještě k dispozici prostory Galerie, která je v bezprostřední blízkosti a je součástí Národního domu. Tak se třídy rozptýlí do svých prostor a vzájemně se neruší.
Z největší části tvoří naši školu děti školní (věk 5 až 10 let), jejichž výuka je nejnáročnější. Začínající čtenáři se v rozmezí dvou hodin každou výukovou sobotu nejdříve prokousávají slabikářem (většinou jim to zabere dva roky) a získávají znalosti z prvouky i matematiky. Číst ze slabikáře začínají děti až po ukončení prvního roku školní docházky v australské škole (která je tu od pěti let), tedy až když čtou anglicky alespoň jednoduché texty. Následně pokračuje výuka starších školáků, která probíhá v nejdelším bloku, 2,5 hodiny, a podle osnov a učebnic českých škol pro český jazyk, matematiku a prvouku až do úrovně 3. třídy. Všechny učebnice jsou hrazeny z pravidelného ročního poplatku všech přihlášených rodin.
Speciální třídou jsou začátečníci. Ačkoliv jsou to děti již školního věku, v českém jazyce si jedou svým tempem a používají k jejich znalostem potřebné materiály. Výuka všech skupin školáků je doplněna různými aktivitami, písničkami, soutěžemi a dramatizací pohádek, aby výuka nepředstavovala jen suchý výklad.
Někteří z našich školáků jsou současně i žáky základních škol v České republice a po důkladném přezkoušení získávají každoročně vysvědčení. Po domluvě se mohou zapsat v jejich spádové škole podle bydliště nebo je jim k dispozici škola na konci světa, škola Březová, která nabízí propracovaný a fungující Projekt jiného způsobu plnění školní docházky, což je systém individuálního školního vzdělávání mimo jiné i pro žáky nacházející se s rodiči dlouhodobě v zahraničí.
Lidové písničky pro nejmenší
Děti školkového věku se v půlhodinovém bloku věnují předškolní tematické výuce a s pomocí pracovních sešitů a jiných aktivit si společně rozšiřují slovní zásobu. Nechybí ani pravidelné domácí úkoly, kterými se žáci připravují na další hodinu nebo si opakují probrané učivo.
Začít s výukou jazyka, zejména pokud jde o výuku bilingvní, je potřeba už v raném věku, a proto je česká škola otevřena i těm nejmenším, dokonce i těm, kteří ještě nemluví. Pro ně je připraveno podle původní osvědčené receptury pásmo lidových písniček a říkanek. V programu dětem představujeme ke každé písničce nějakou interaktivní aktivitu, díky níž písnička ožije. Tak si děti slova krásně spojí s danou situací, kterou sami demonstrují. Na písničce si procvičí správnou výslovnost, naučí se nová slovní spojení a hlavně ji díky melodii již nikdy nezapomenou. Samotné základy jazyka si děti přinášejí z domova, proto je nezbytné také aktivní zapojení rodičů. Mohou si s dětmi doma písně a říkadla opakovat kdykoliv a kdekoliv.
České knihy jsou vzácné
K dalšímu rozvoji je v době vyučování přímo ve škole otevřená knihovna s dětskými knihami pro různé věkové kategorie, dále s CD a DVD, která se průběžně doplňuje novými tituly. Ačkoliv si maminky z pravidelných návštěv v České republice vozí zpět hlavně české knihy pro sebe i děti, v Austrálii je i přesto česká kniha velkou vzácností a mnohdy i nás dospělé navrací do dětských let.
Celá výuka ve škole je velmi interaktivní a klade důraz na rytmus a všestranný rozvoj dětí. Učitelky jednotlivých skupinek jsou převážně maminky našich žáčků, které mají vlastní zkušenost s dojjazyčností. To se ukázalo jako efektivní hlavně proto, že velmi dobře používají materiály a metody, které praktikují nebo praktikovaly se svými dětmi, když je jazyk samy učily.
Jako jedna z vyučujících maminek musím říci, že jsem vděčná za tuto příležitost a vážím si důvěry, kterou mi paní ředitelka Zuzana Vasitch svěřila. Ačkoliv bych si prostředí pro svoji třídu představovala trochu jinak, ve škole máme k dispozici velký výběr pomůcek, kopírovatelných materiálů i interaktivních her.
Čtení je dobrodružství
Důležitou součástí výuky a motivací k dalšímu rozvoji jsou mimoškolní akce, kde se všechny děti potkávají společně. Na podporu dětského čtenářství napomáhá i nám český, dnes již mezinárodní, projekt Noc s Andersenem, který má společný cíl – vzbudit zájem dětí o čtenářství, dát jim osobní příklad a ukázat, že čtení je veliké dobrodružství. A právě tato každoroční víkendová, všemi oblíbená akce se koná tak trochu symbolicky na zdejší „Šumavě“ – katolickém a pro mladší generace i rekreačním, kulturním a společenském centru české a slovenské komunity ležícím v zelených lesích Dandenong, parku vzdáleném asi čtyřicet minut od Melbourne. Na rozlehlém pozemku se společenským sálem, kuchyní, garáží a kuželnou se děti účastní bohatého celodenního programu plného čtení, dramatizace a zpívání. Nikdy nechybí pohádkový les, v němž dětem připravují soutěžní disciplíny české pohádkové postavy, stezka odvahy, táborák a nakonec nocování ve stanech.
Hostující divadélka
Mezi další oblíbené akce, které pro děti česká škola pořádá, jsou hostující divadélka z České republiky. Ta dětem ve svých představeních přibližují české prostředí spolu s pohádkovými postavami, které jsou občas velmi odlišné od těch západních. Po nich se pak děti za pomoci rodičů a samotných autorů představení účastní výtvarných dílniček a odnáší si své loutky a další výtvory domů.
Česká škola spolupracuje s krajanským festivalem Vodafest, kde mají děti příležitost zhlédnout místní a české umělce, ale také samy vystoupit na pódiu v krásných českých krojích a předvést, co se naučily. Děti tancují, zpívají a recitují i při tradičních oslavách stavění májky, vynášení Morany nebo dne SvatéhoVáclava. Mikulášská nadílka má své již pevné datum – vždy první neděli v prosinci – a podle českého zvyku i našim dětem naděluje malé dárky a voňavé domácí perníky právě čert, Mikuláš a anděl.
Není to jen jazyk
Setkávání v české škole je pro nás nezbytnou součástí života v Austrálii. Význam naší školy není zdaleka jen v pokrocích a úspěších našich dětí. Vynahrazujeme si to, po čem se nám stýská. Toužíme po všem, co je české, a účastníme se tak mnoha mimoškolních projektů a akcí, které by pro nás v České republice byly samozřejmostí. Občas musíme překonávat překážky, jakými jsou velké vzdálenosti na dojíždění v Melbourne i jeho okolí, různá úroveň češtiny u dětí a jejich věkové rozdíly, rodinné plány na víkend a sobotní zájmové činnosti. Ale tam, kde je vůle rodičů a dětí, trocha píle a dobrý kolektiv, tam nás na konci čeká i velká odměna. Děti se naučí mnohem víc než jen druhý jazyk, jde o celkové obohacení všech zúčastněných.
Česká škola v Melbourne oslavila na přelomu minulého roku deset let svého působení a kromě toho, že tu trávíme úžasné chvíle se svými dětmi a kamarády, snažíme se pravidelnými setkáními udržovat rodný jazyk, české tradice a probouzet v našich nejmenších jejich české kořeny. Děti si díky škole odnášejí spoustu krásných zážitků a sbližují se s kulturou a zvyky svých rodičů a prarodičů, aby je jednou mohly předávat dále. Přáli bychom si, aby naše děti pochopily, že čeština není pouze nástroj komunikace, ale něco mnohem hlubšího.
Zuzana TASCAS