Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která reflektuje dílčí zkušenosti žáků s distančním vzděláváním ve druhém pololetí loňského školního roku i s pojetím vzdělávání na počátku letošního školního roku.
Cílem České školní inspekce bylo zjistit, co žákům při jarní distanční výuce vyhovovalo a co jim naopak nevyhovovalo, jak vnímali organizaci distanční výuky, jak hodnotili její pojetí a jak vnímali komunikaci se svými učiteli. Zjištění se vztahují k 1 767 dotazovaným žákům.
Organizace povinností
Téměř polovina dotazovaných žáků oceňovala příležitost přizpůsobit organizaci vzdělávacího procesu svým možnostem a potřebám. Z toho je zřejmé, že značný význam flexibility v organizaci vzdělávacích povinností by měl být reflektován i v následujícím období, a to například v podobě cíleného rozvoje této dovednosti u žáků, což znamená učit je, jak si organizovat povinnosti spojené se vzděláváním.
Individuální tempo
Očekávanou výhodou je možnost individuálního tempa na straně žáků i více individualizovaného rozsahu vzdělávání, přičemž oba způsoby přizpůsobení by bylo vhodné využívat i v následujícím období, například rozdělením žáků do skupin podle jejich schopností a podle kvality samostatné práce. Z šetření vyplynulo i to, že sami žáci přikládají velký význam pravidelné zpětné vazbě, kterou jim při plnění úkolů učitelé poskytují.
Žáci ocenili, že si mohli různé činnosti střídat podle svého a dělat je svým tempem, školní povinnosti jim tak zabraly méně času, jako pozitivum hodnotí i to, že k většině svých úkolů dostali od učitelů zpětnou informaci.
Sociální kontakt
Pro žáky má zásadní význam sociální kontakt se spolužáky a distanční výuka by tedy měla sociální kontakt alespoň prostřednictvím on-line nástrojů umožňovat. Současně by měly být sociální dovednosti prostřednictvím distanční výuky rozvíjeny a on-line prostředí by mělo být využíváno i tak, aby se v něm žáci učili spolupracovat.
Mimo online prostor
Z průzkumu vyplývá, že ve druhém pololetí loňského školního roku je pro žáky, případně pro vhodně sestavené skupiny žáků, důležitá možnost individualizace tempa výuky a zároveň je vhodné minimalizovat rozsah času, ve kterém žáci musí být přítomni u počítače. Do distanční výuky je tedy vhodné zařazovat i takové úkoly, které žáci mohou řešit mimo on-line prostor, ideálně například v přírodě. Současně je potřeba přizpůsobit rozsah samostatné práce tak, aby byla v zadaném čase zvládnutelná i ve složitějších podmínkách, a samozřejmě pečlivě zvažovat zařazování takových úkolů, jako je referát nebo prezentace.
Příliš velká zátěž
Velká část žáků hodnotila pojetí distanční výuky v jarním období jako časově velmi náročné, což mohlo pro řadu žáků a jejich rodin, které ve stejném období musely řešit mnoho dalších osobních i pracovních povinností z domova, znamenat až příliš velkou zátěž a ve svém důsledku i nižší efektivitu takto pojaté výuky.
Z průzkumu inspekce je také patrná nižší četnost on-line komunikace ve výuce některých předmětů na druhém stupni, která je sice důsledkem vyššího počtu učitelů v jednotlivých třídách, ale dokládá i určité podcenění vhodnosti on-line setkání žáka postupně se všemi vyučujícími.
Podle výpovědí žáků dominovaly v jarní distanční výuce spíše pasivní činnosti, jen pouhé sledování výuky nebo samostatné činnosti, nastudování určitých vědomostí a samostatné vypracování například referátu. Tato situace byla více patrná na druhém stupni než na prvním, kde měl větší význam vzdělávací pořad České televize UčíTelka4.
Aktivní zapojení
Celkově však žáci na obou stupních základní školy zaznamenali menší možnost aktivnějšího zapojování se do vlastní on-line výuky než pouze její pasivní sledování. Podporu skupinové práce v on-line prostředí hodnotili žáci jako velmi nízkou. Současně platí, že pozornost by při distanční výuce měla být soustředěna na skutečné a aktivní zapojování žáků do výuky a také na vytváření aktivit podporujících spolupráci nebo přímo skupinovou práci žáků v on-line prostředí.
Táňa PIKARTOVÁ