ČŠI: nekvalifikovaní pedagogové učí hůře

Podle zprávy České školní inspekce (ČŠI) tvoří učitelé bez kvalifikace výrazný podíl všech pedagogů. Třeba na druhém stupni základních škol tvoří v pětadvaceti okresech – tedy na třetině území republiky – více než desetinu učitelů. 

Nejhůře je na tom Chebsko, kde bez potřebné kvalifikace učí každý čtvrtý, nebo Mělnicko a Karlovarsko, kde nemá požadované vzdělání každý pátý učitel.

Obdobně tomu přitom je i na dalších stupních vzdělávání, tedy na mateřských a středních školách. „S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se potýkají až na výjimky stejné okresy napříč všemi vzdělávacími stupni, a to i v předškolním vzdělávání,“ stojí ve zprávě ČŠI.

Stejným okresům, kterým chybějí kvalifikovaní učitelé na základních školách, tak chybějí i středoškolští pedagogové a učitelé mateřských škol.

„Učitel bez kvalifikace je každý učitel, který nesplňuje požadavky zákona o pedagogických pracovnících,“ vysvětlil Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. Podmínky se tak liší podle vzdělávacího stupně, s výjimkou mateřských škol to však znamená vysokoškolské vzdělání pedagogického typu nebo jiného typu doplněné pedagogickým minimem. Učitele bez kvalifikace mohou školy zaměstnat, pokud neseženou jiného kandidáta, který potřebné vzdělání má. „A to s tím, že by měly i nadále intenzivně hledat učitele s potřebnou kvalifikací, jímž pak toho nekvalifikovaného učitele nahradí,“ dodal.

Chybí aprobovanost

Kromě nedostatku kvalifikovaných pedagogů je problémem i množství neaprobovaně odučených hodin. To v praxi znamená, že třeba český jazyk učí děti pedagog, který vystudoval učitelství dějepisu.

Podle ČŠI se problém nedostatku aprobovaných učitelů týká především informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné a občanské výchovy. Neaprobovaných hodin je v těchto předmětech v průměru více než 35 procent.

Školy tak přijímají třeba lidi z praxe, kteří nevystudovali vysokou školu pedagogického zaměření, nebo své bývalé studenty. Učitelé, kteří dosáhli jen středoškolského vzdělání, ostatně činí v některých okresech až třetinu pedagogického sboru. Data ČŠI však zahrnují také mateřské školy, kde takové vzdělání stačí.

„Nejvyšší podíly učitelů se středoškolským vzděláním jsou ve strukturálně postižených regionech Karlovarského a většiny Ústeckého kraje, v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji a Tachov v Plzeňském kraji. Vysoké podíly jsou také okolo Prahy ve Středočeském kraji,“ stojí v analýze ČŠI.

Slabé ocenění prohlubuje nerovnosti

Důvody se mezi regiony liší. Ve Středočeském kraji ČŠI problémy vysvětluje velkým podílem lidí, kteří se do něj v posledních letech přistěhovali, a tedy rychle stoupajícími nároky na množství pedagogů, v Karlovarském kraji naopak zase celkovou socioekonomickou situací v regionu nebo tím, že se v něm nenachází žádná vysoká škola. Mladí tak odejdou za studiem do Prahy či do Plzně a zpět už se nevrátí.

„Částečným vysvětlením meziokresních rozdílů může být i situace na trhu práce, respektive relativní výše výdělku učitelů v regionálním školství vzhledem k průměrnému výdělku ostatních zaměstnanců v daném regionu,“ uvádí dále inspektoři. Třeba v Praze totiž učitelé pobírají jen 92 procent průměrné měsíční hrubé mzdy, ve srovnání se zaměstnanci s magisterským či doktorským vzděláním dokonce jen 65 procent. ČŠI + RED

Podíl učitelů na druhém stupni ZŠ bez kvalifikace podle okresů
Cheb24,9
Mělník22,4
Karlovy Vary20,6
Děčín19,4
Kladno19,3
Sokolov18,5
Tachov18,3
Praha-východ17,3
Nymburk16,7
Praha-západ16,4