Drsné praktiky zážitkových agentur

Školní psycholožka s vámi probere všechny vaše problémy a odpoví na vaše otázky. Pokud jste předplatiteli Týdeníku školství, posílejte své dotazy na mailovou adresu redakce. Následující dotaz jsme dostali z jedné pražské školy.

Na školu v přírodě jezdíme pravidelně a program pro děti si vymýšlíme sami. Slyšela jsem, že je možné si program také objednat u nejrůznějších agentur. Některé nabízejí i tzv. jednodenní zážitkové kurzy. Moje kolegyně z jiné školy zajistily kurz, ve kterém se děti ze třetího ročníku učily, jak přežít ve volné přírodě. Součástí kurzu bylo společné chycení a usmrcení slepice, odrání jejího peří a uvaření slepičí polévky, kterou poté všichni společně povečeřeli. Mně takové praktiky přijdou zbytečně drastické. Myslíte si, že je takový program pro děti vhodný?

Osobně mám zkušenost se zážitkovou pedagogikou pro dospělé i děti, zejména ve formě nejrůznějších skupinových psychologických her. Pokud jsou podobné programy vedeny zkušenými lektory, určitě mohou být pro školní kolektiv velkým přínosem. Nicméně je třeba dobře rozmýšlet, komu „vaše“ děti a jejich křehké duše svěříte.

Kurzy přežití

Jak sama píšete, mnohé agentury sice nabízejí nejrůznější zážitkové kurzy, avšak ne vždy lze tyto považovat za skutečně profesionální a zejména pak vhodné pro děti. Konkrétně u kurzů přežití bych pak byla velmi opatrná. Je velký rozdíl mezi situací, kdy se na takový kurz přihlásí dospělý člověk, který se pro něj také sám rozhodne, a situací, kdy je nuceno jej absolvovat dítě, které by si třeba podobný zážitek nikdy dobrovolně nevybralo. Nemyslím si, že je nutné ze všeho vždy „vyždímat“ maximum emocí, v případě, který popisujete, navíc možná emocí spíše negativních. Volba podobného programu pro děti by zřejmě byla zdrojem bouřlivé diskuze, já osobně jsem však toho názoru, že zmíněné metody jsou skutečně zbytečně drastické a pro citlivější jedince by mohly představovat až traumatickou zkušenost.

Jak sestavit program

Při přípravě programu pro školu v přírodě bych se tedy v první řadě řídila tím, jaká od ní máte očekávání, zda vám jde především o prosté strávení nějakého společného času mimo školu, výlet do přírody, hlubší poznání „vašich“ dětí, stmelení třídního kolektivu, společné absolvování nějakého netradičního zážitku, či adrenalinovou a emočně nabitou zábavu. Jestliže vám totiž k příjemnému prožití školy v přírodě stačí čerstvý vzduch, míč, krepový papír a tradiční výlet do blízkého města na zmrzlinu, pak není žádný důvod najímat si zážitkovou agenturu. V zásadě se totiž dá říci, že pokud se ve vztazích v dané třídě nevyskytují žádné patologie, není ani třeba žádných speciálních programů. I program připravený vámi, třídními učitelkami, může být neméně zdařilý a v mnohém funkčnější vzhledem k tomu, že ho „svým“ dětem ušijete na míru.

Externí agentury

Pokud se přesto rozhodnete svěřit program pro děti někomu z externistů, vybírejte pečlivě. Nejlepší je řídit se předchozí zkušeností, doporučením či kladnými referencemi. Nejdražší nemusí znamenat nejlepší a méně je někdy více. A nezapomínejte na to, že to, co se může zdát lákavé vám, nemusí působit stejně přitažlivě na prvostupňové školáčky.

Co na to rodiče?

V neposlední řadě též mějte na paměti možné nesouhlasné reakce ze strany rodičů, zvláště pokud byste pro děti objednávali kurz, který je svou povahou nějakým způsobem kontroverzní. Zde byste ideálně ještě před odjezdem na školu v přírodě měli mít souhlas rodičů v písemné podobě a rodiče by měli být o obsahu kurzu podrobně informováni. V opačném případě by se mohlo stát, že kromě nečekaně silných zážitků samotných dětí se budete potýkat s vážnými (a oprávněnými) stížnostmi jejich zákonných zástupců.

Kateřina MAYEROVÁ

https://www.5nej.cz/srovnani-zazitkovych-agentur/