Téma školy a finance má mnoho podob a ne každá je pro média zajímavá. I to bylo jedním z témat, o kterém se hodně mluvilo na konferenci Financování regionálního školství, která se konala na začátku března v Praze.
Jasné bylo, že všichni účastníci budou chtít slyšet hlavně to, co je nového kolem nařízení PHmax, což je záležitost, která v posledních měsících hýbe českými školami. Mnozí se proto domnívali, že by se mohla stát dalším bodem, kdy se školství bude těšit zájmu médií, a tím se mu dostane žádané pozornosti a podpory, jako tomu bylo v případě mezd. Na to je ale PHmax příliš složitou a specifickou záležitostí. Upozornil na to ostatně ve svém příspěvku i Václav Klaus ml., předseda školského výboru Poslanecké sněmovny, jehož vystoupení konferenci zahajovalo.
Rozvrat školství?
„Zatímco mzdy učitelů jsou velké politické téma, financování škol jím rozhodně není. Aby reforma splnila účel, musí být jednoduchá a spravedlivá a její konečná podoba vyžaduje dlouhodobou diskuzi,“ uvedl V. Klaus ml. Jejím předmětem by mělo být podle něj mimo jiné hledání účinného systému tohoto financování. „Může to být nákladový způsob, kdy nějaká centrální autorita bude rozhodovat v podstatě o tom, kam peníze půjdou, takže vlastně ona bude rozhodovat o tom, kde škola zůstane a kde se zruší. Opakem je pochopitelně způsob liberální, kdy se částka rozdělí podle počtu dětí s tím, že na děti potřebující inkluzivní přístup půjde o něco více peněz. Jenom tak podle mě dojde ke spravedlivé inkluzi, protože půjde více prostředků nejen do speciálních škol, ale pochopitelně i na děti se speciálními potřebami, které se vzdělávají v běžných školách.
Jakmile se ale budou peníze ve školství rozdělovat například podle počtu tříd, hodin a podobných kritérií, nebude to pro školství rozhodně dobré. Někdy se mi zdá, že ministerstvo nemá představu, co tímto systémem financování vlastně způsobí, že to nejspíš dopadne podobným kolapsem, ke kterému došlo ve zdravotnictví,“ hovořil V. Klaus z duše mnoha přítomných a nazval tento přístup „rozvratem financování školství“. „Vadí mi na tom pochopitelně i ona finanční otázka, to by ovšem ve své podstatě mělo štvát především ministerstvo financí, ale přinese to především další byrokracii,“ dodal. Zmínil se i o tom, že se mu příliš nelíbí úloha krajů při rozdělování financí, protože není zcela spravedlivé.
Učitelé bez motivace
Podle něj narůstající administrativa a to, co se v současných školách děje, zvláště pak ve školách středních, má ještě jeden vážný důsledek, který se týká toho, kdo se dostává na vedoucí místa ve školách. „To vše nemotivuje normálního učitele, aby se zúčastnil konkurzu na ředitele, ale je naopak motivací, aby do konkurzů vstupovali lidé, kteří mají zbytečné úřednické a politické ambice. I to je jeden z důvodů, proč bych chtěl v příštích měsících usilovat o to, aby bylo nějak taxativně vymezeno, jaké výkazy jsou ve školství nezbytně nutné, protože kreativita krajů a obcí je v tomto směru neomezená,“ přislíbil V. Klaus ml. na závěr svého vystoupení.
Peníze budou
O nutnosti změnit způsob financování našeho školství nepochybuje nikdo. Ostatně Asociace ředitelů základních škol ČR už řadu let upozorňuje na výrazné podfinancování školství a požaduje narovnání tohoto špatného stavu tak, aby bylo procento HDP jdoucí do školství na průměrné úrovni většiny států Evropské unie, což je kolem šesti procent, jako je tomu například ve Finsku, které je dáváno českému školství již několik let za příklad.
„Asociace také dlouhodobě upozorňuje na nepřehlednost financování a na to, že jeho systém existuje v tuzemských poměrech ve 14 variantách, protože každý kraj k němu přistupuje jinak, takže dvě školy s relativně shodnými výchozími podmínkami jsou financovány každá jinak. A rozdíly jsou často velmi výrazné. Proto Asociace vítá současný návrh, protože celostátní hodnoty tolik diskutovaných PHmax budou známy dlouho dopředu před zahájením školního roku (ty na příští školní rok jsou už stanoveny, ale ještě neschváleny),“ uvedla ve svém prohlášení Hana Stýblová, prezidentka AŘZŠ ČR.
Způsobu výpočtu peněz, které může škola v budoucnu očekávat, se věnoval na konferenci Vítězslav Němčák, vedoucí legislativního oddělení ministerstva školství. „Výhodou navrhovaného systému je, že pracuje s jedním PHmax pro příslušný obor, například v základní škole je jeden pro 1. stupeň a jeden pro 2. stupeň. Ředitel pak vydělí počet žáků v daném oboru počtem tříd, dle tabulky přiřadí PHmax a to vynásobí počtem tříd. Podle současného nastavení systému se většina škol nemusí bát, že nebudou dostatečné prostředky na dělení tříd,“ tvrdí V. Němčák. Jeho slova podpořili na konferenci někteří z účastníků, kteří si pro svou školu PHmax už vypočítali a došli údajně k povzbuzujícím výsledkům.
„Jsem si nicméně vědom, že ředitelům nemusí být vše jasné a budou potřebovat konzultaci. Mohou se klidně obracet přímo na mě,“ nabídl V. Němčák (Vitezslav.Nemcak@msmt.cz) a slíbil, že se budou snažit na všechny dotazy odpovědět.
Romana SLANINOVÁ