20Online závislostí a kyberšikany mezi žáky základních a středních škol přibývá. Ukázal to průzkum, kterého se zúčastnilo 800 školních metodiků prevence. Lucie Tetivová (33) nedávno dokončila studium pro metodiky prevence a o této problematice nám prozradila víc.
- Jakou školu jste vystudovala?
Učitelství českého a německého jazyka pro 2. stupeň ZŠ a střední školy na Pedagogické fakultě UK a studium k výkonu specializovaných činností – metodik prevence, také na UK.
- Vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni zveřejnil výsledky reprezentativního průzkumu realizovaného ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Jaká byla hlavní zjištění průzkumu?
Tak především, že případů rizikového chování v oblasti „kyberbezpečnosti“ přibývá a že za posledních 5 let vzrostla četnost výskytu online závislostí u žáků. Rovněž se zvýšila četnost výskytu kyberšikany. Část výzkumu byla úžeji tematicky zaměřena na bezpečnost v kyberprostoru.
- Jaká je role metodiků prevence při mediálním vzdělávání?
Myslím, že velmi důležitá, a to jak v souvislosti s bezpečností v kyberprostoru, tak i v dalších tématech.
- Kdo nejčastěji zastává funkci školního metodika prevence na ZŠ a SŠ?
Školními metodiky, resp. metodičkami prevence jsou u nás nejčastěji ženy, mužů je necelá pětina. Rekrutují se z řad třídních učitelů a v malých obcích je obvykle zastává ředitel školy. Metodik prevence je téměř bez výjimky jedinou osobou ze školy, která se podílí na přípravě minimálního preventivního programu. Absolvování specializačního studia je obvyklejší u metodiků prevence působících na druhém stupni základních škol a na gymnáziích.
- Jak jsou činnosti související s naplňováním role školního metodika prevence časově náročné?
Na prvním stupni ZŠ se průměrně starají asi o 100 až 200 žáků. Nejvyšší počet studentů se může na metodiky prevence obracet na gymnáziích. Výkon funkce zabere metodikům v průměru 80 až 100 minut týdně.
Co vůbec v praxi spadá do online závislostí a kyberšikany?
Jedná se například o závislost na hraní počítačových her, někteří žáci tráví u počítače čas až do brzkých ranních hodin, což se projevuje na jejich školních výsledcích. S příchodem sociálních sítí řešíme nejrůznější komentáře a hate speech, zveřejňování nelichotivých fotografií, natáčení a zveřejňování videí. Každý žák má u sebe chytrý telefon, takže se obsah během několika okamžiků dostane do online prostředí, kde si může žít vlastním životem.
- Čím to podle vás je, že online závislostí a kyberšikany mezi žáky přibývá?
Online svět nás všechny obklopuje, žáci v něm už vyrostli a je pro ně přirozenou součástí jejich života. Téměř každý žák vlastní smartphone a čím dál tím častěji i s dostatečným objemem dat. Také distanční výuka žáky ještě více drží u počítačů. V době, kdy se jejich komunikace odehrává nejčastěji online, je přirozeně i větší nárůst kyberšikany. Navíc agresor kyberšikany je schovaný za svou obrazovkou, nepotřebuje být fyzický zdatný, dokonce ani přehnaně inteligentní, aby své oběti ublížil.
- Jakým úskalím jsou učitelé vystaveni při uchopení těchto témat?
Jako velký problém vnímám, že jsme jako učitelé oproti svým žákům ve znalosti a orientaci v online světě pozadu. Mnohé aplikace nemáme a nepoužíváme, takže reagujeme se zpožděním. Dále je někdy těžké odlišit, co spadá do naší kompetence. Například kyberšikana se neodehrává přímo ve škole, před našima očima, takže se obtížněji rozkrývá.
- Je znepokojivé, že alespoň jeden případ sextingu řešili za poslední dva roky na téměř polovině škol?
Pro mě ani ne. Pokud se komunikace dospívajících přesouvá do virtuálního prostředí, narostou zde i problematické jevy. Bohužel v online prostředí si každá fotka začíná žít vlastním životem, může ji šířit kdokoli v neomezeném množství kopií. Proto učíme žáky velmi opatrně nakládat s obsahem, který na internet umisťují nebo někomu posílají.
- Dokument V síti řeší palčivé téma: žákyně versus sexuální predátoři. Jsou žákyně na školách nějak konkrétně seznamovány s tímto nebezpečím?
V obecné rovině se nebezpečí v kyberprostoru se žáky rozebírá. Je na každém metodikovi prevence, jakým způsobem téma uchopí. Zaznamenala jsem ale, že tento dokument vzbudil u žáků i rodičů velkou pozornost.
- Lze nějak do budoucna účinně zajistit bezpečnost v kyberprostoru?
Tu asi nedokáže zajistit nikdo. Můžeme ale žáky učit, jak se v tomto prostředí chovat, na co si dávat pozor, můžeme s nimi nacvičovat například odmítací strategie a upozorňovat na nebezpečí, která jim hrozí.
Eva ROKYTOVÁ (Článek byl otištěn v Týdeníku ŠKOLSTVÍ č. 10/2021, který vyšel 10. 30 2021.)