Nový výukový program pro přetížené české ředitele:
Ředitele českých škol tíží stále více administrativa. Denně bojují s nikdy nekončící byrokracií, kterou nyní zhoršuje i covidová situace. Podle studie z roku 2019 jim provozní záležitosti a papírování zaberou ve srovnání s kolegy z jiných zemí Evropské unie nejvíc času. Změnit by to měl nově vznikající studijní program, který si dává za cíl ředitele naučit, jak pomáhat žákům a učitelům růst a administrativu delegovat.
Program dostal název Lídr školy, startuje v září příštího roku a vzniká ve spolupráci Národního pedagogického institutu České republiky (organizace spadající pod ministerstvo školství) a organizátorů jiného výukového programu pro ředitele, který se jmenuje Ředitel naživo (jedná se o dvouletý akreditovaný vzdělávací program, jenž je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce). Na novém kvalifikačním programu spolupracují obě výše zmíněné instituce společně s ministerstvem školství.
● Pomoc hlavně těm začínajícím
„Lídr školy“ cílí zejména na budoucí a čerstvé ředitele. Mají se především dozvědět, jak delegovat úkoly na ostatní a tím sami získat čas na činnosti, které nikdo jiný zastat nemůže, třeba aby se mohli věnovat právě problémům učitelů či žáků. Jiné současné kurzy obvykle nabízí jen právní znalosti, zaměření na organizační dovednosti chybí.
„Kvalifikační studium pro ředitele v současnosti vypadá tak, že se z asi osmdesáti procent věnuje tomu, jak být právníkem, personalistou, správcem budovy a ekonomem, a pouze z dvaceti procent se zabývá tím, jak být pedagogickým lídrem, což je tedy dnes takové moderní slovo, ale v podstatě znamená, že se soustředíte na to, co se má dít ve třídách. Obávám se, že obsahem studia vysíláme začínajícím ředitelům špatný a matoucí signál o tom, že zajistit, aby se každé dítě posouvalo, aby chodilo do školy rádo a cítilo se tam bezpečně, aby ve škole učili učitelé, kterým na úspěchu dětí záleží a dělají pro něj maximum, zkrátka tohle všechno že je jen malou částí jejich práce. To by ale přece mělo být to hlavní,“ říká pro média ředitel Národního pedagogického institutu České republiky Ivo Jupa.
„Myslím, že nás čeká celkové přehodnocení role ředitele ve škole. Je určitě potřeba řešit i personalistiku a další byrokracii, ale je také potřeba si umět uvolnit ruce a soustředit se na to, co chceme, aby se ve školách hlavně odehrávalo, a to je kvalitní učení dětí,“ dodává manažer programu Ředitel naživo Libor Pospíšil.
● Posunout školy o něco dál…
I když jsou ředitelé zavalení organizační a administrativní prací a nemají mnohdy čas na pedagogickou práci a vedení lidí, přesto existuje nemálo škol, kde to zvládají – ředitel umí určovat priority, zapojit lidi kolem sebe… Tyto dovednosti chtějí organizátoři učinit i součástí nového studia. Má být časově náročnější než běžné kvalifikační studium, s rozsahem asi 220 hodin. Absolvent se má naučit všechno co v klasickém podobném kurzu, ale navíc bude mít sto hodin zaměřených na vedení lidí a práci s vizí školy, na což v klasickém kurzu zbývá jen několik hodin.
V prvním pilotním ročníku se počítá zhruba se stovkou účastníků, a pokud bude zájem, lze podle Iva Jupy kapacitu zdvojnásobit. Podle Lubora Pospíšila dlouhodobým cílem je, aby se české školy posunuly dál. Kvalita přípravy zejména nových ředitelů je pro tento cíl klíčová. Nejde jen o jeden program. Nové zkušenosti by měly být postupně šířeny mezi co nejvíce účastníků, čímž se přispěje k systémové změně.
„Když to řeknu velmi zjednodušeně, naším dlouhodobým cílem je, aby žádné dítě nestrávilo devět let povinné docházky v instituci, kde se nebude cítit dobře nebo kde bude opakovaně zažívat neúspěch. Proto potřebujeme ředitele, kteří budou umět vést učitele k tomu, aby ve svých třídách podporovali dobré klima a učení pro každého žáka,“ dodává Ivo Jupa.
Vznikající iniciativu kvitoval i prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. „Je to jedno z témat, o kterém hovoříme dlouho, a skutečně je zapotřebí, aby měli začínající ředitelé podporu,“ říká.
