Ve vzdělávání by se měl do budoucna klást větší důraz na ochranu klimatu. Vyplynulo to z on-line debaty pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a společností EDUin. V modernizovaných učebních plánech by se podle nich mohlo stát téma součástí různých předmětů.
Současné vzdělávací programy se problematice věnují jen okrajově. Průzkumy ukazují, že mladí lidé chtějí klima chránit, ale nevědí, co pro to mohou udělat.
„Potřebujeme vybavit mladé lidi veškerými znalostmi, dovednostmi i postoji, které jim dovolí nejen porozumět tomu, co se to kolem nich děje, ale také se do této transformace co nejdříve plnohodnotně zapojit,“ uvedl mj. Petr Daniš z pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj ČR. Podle něj se v příštích desetiletích v souvislosti s ochranou klimatu změní všechna odvětví společnosti jako nikdy dříve. Skupina pro klimatické vzdělávání, kterou koordinuje, proto ve své aktuální publikaci Klima se mění – a co my? doporučuje označit klimatické vzdělávání za prioritu, zařadit téma do různých předmětů a zajistit podporu učitelů, kvalitní učebnice a programy pro výuku.
► Mladí se klimatických změn obávají
Podle výzkumu Katedry enviromentálních studií na Masarykově univerzitě a organizace Green Dock se společností Člověk v tísni má víc než 70 procent mladých lidí ve věku 15 až 20 let kvůli změně klimatu obavy z budoucnosti. Třetina českých dospívajících zažívá ve spojení se změnou klimatu bezmoc, strach, smutek či vztek, zjistili autoři výzkumu. Podle nich jsou ale zároveň hlubší znalosti o problematice mezi mladými slabé a pouze asi čtvrtina uvádí, že díky škole vědí, jak mohou k ochraně klimatu přispět.
Napětí mezi přáním dětí chránit klima a nevědomostí, jak to udělat, potvrzují i další průzkumy. Třeba výzkumná zpráva z projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ukázala, že středoškoláci vnímají změnu klimatu jako největší globální problém. Většina z nich ovšem nevěří svým možnostem ovlivnit řešení problémů ve společnosti.
► Vzniká „ekologické vzdělávací minimum“
Ministerstvo školství v první polovině září oznámilo, že ustanovilo expertní panel, který by měl do dubna 2022 připravit podklady k velké revizi učiva pro základní školy. Nový rámcový vzdělávací program (RVP), který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech.
Představitelé téměř 200 zemí světa se nedávno na klimatické konferenci ve skotském Glasgow dohodli na postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Součástí dohody je i závazek některých států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů a snížit únik metanu do atmosféry. Cílem má být zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. (vaks)