Česká společnost si stále nedostatečně uvědomuje, jak zásadní roli bude hrát všeobecná vzdělanost v budoucím rozvoji země! Pod tímto názvem přinesl Týdeník školství exkluzívní rozhovor s předním ekonomem Danielem Münichem, který působína společném akademickém pracovišti UK a Akademie věd ČR CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá výzkumy v oblasti vzdělávání a školství. Od roku 2015 přináší IDEA studie, které varují před následky, které mohou dopadnout na českou společnost, bude-li školství dlouhodobě podfinancované. Například ve studii Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření populárně a polopaticky vysvětlila širší souvislosti důsledků nízkých učitelských platů.
Slibované platy se zatím vzdalují
Daniel Münich nyní přibližuje pro Týdeník školství novou aktuální studii think-tanku IDEA „Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?“. Jde o podrobnou analýzu vývoje platových podmínek učitelů v České republice. Studie mapuje vývoj úrovně a struktury platů v roce 2021, predikci na roky 2022–2023 a vývoj zasazuje do širšího socioekonomického kontextu. Až do roku 2017/2018 patřily relativní platy učitelů poměřované vůči ostatním platům v české ekonomice k nejnižším v rámci nejvyspělejších zemí světa (OECD). V roce 2021 se však díky nebývale dynamickému růstu v několika po sobě jdoucích letech vyšplhaly na úroveň 122 % průměrné mzdy v ekonomice. Výrazně se tak přiblížily průměru zemí EU i OECD. Vládě A. Babiše se tak během několika let podařilo to, co se nepodařilo žádné vládě předchozí. Podařilo se jí výrazně přiblížit naplnění ambiciózního programového závazku, kterému po špatných zkušenostech z minula věřil málokdo.
Rok 2021 znamenal další růst relativních platů pro všechny věkové skupiny učitelů. V současnosti jsou nejatraktivnější platy nejmladších učitelů do 30 let věku. Naopak nejhůře jsou na tom dlouhodobě platy učitelů ve středním věku. Platy učitelů totiž rostou po celou dobu učitelské kariéry, ale tempo růstu je pomalé, a to i v mezinárodním srovnání. Již tradičně zůstává nízká variabilita platů, která neodpovídá diverzitě v kvalitě práce učitelů. Rok 2021 v tomto smyslu nebyl výjimkou. Plat učitelů je nadále určován zejména tarify, tedy roky praxe. Vysoká míra paušalizace vede často k platovému nedocenění a nedostatečné motivaci kvalitních učitelů. To je následně spojeno s vyšším rizikem odchodů z profese a nízkým zájmem o učitelskou profesi mezi novou generací.
Při srovnávání relativních učitelských platů v čase a mezi zeměmi je třeba věnovat pozornost detailům metodiky výpočtu. Příčin rozdílů v hodnotách zdánlivě stejných ukazatelů totiž existuje řada, a ne vždy jsou v diskusích použité metodiky a zdroje dat dostatečně objasněny. Důležité je například to, zda platy zahrnují všechny složky včetně odměn vyplácených na konci roku, zda jde o platy včetně vedoucích pracovníků, zda jde o platy pouze učitelů nebo širší skupiny pedagogických pracovníků, zda jsou zahrnuty i školy neveřejné, zda jde o školy základní, či celý sektor regionálního školství včetně škol mateřských a vyšších odborných.
Podíl nadtarifních složek platů se za poslední čtyři roky zásadně zvýšil a jejich 15% podíl je výrazně vyšší než ve srovnatelných pozicích státních zaměstnanců. S ohledem na očekávaný růst počtu žáků, včetně těch nových z Ukrajiny, je třeba rozpočtově počítat i s rostoucí potřebou počtu pedagogických pracovníků, včetně učitelů. Nároky školského rozpočtu budou ovlivňovat i dosud poměrně nízké platy nepedagogických profesí v regionálním školství, upozorňuje Daniel Münich.
Aby se dosažená relativní úroveň učitelských platů udržela i v následujících letech, bude třeba je zvyšovat tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. V krátkodobém výhledu roku 2022 ale relativní platy učitelů mírně poklesnou na 119 %, kde se zřejmě udrží i v roce 2023.
Nadějí je schválení novely zákona o pedagogických pracovnících a jeho garance platů pedagogů ve výši 130 % průměrné mzdy.
Jana Kašparová
