Šance na přibližování českých mezd

Část populace pohlíží na odbory jako na přežitek minulosti. Setkání českých odborářů, které se uskutečnilo 17. září ve Foru Karlín, ukázalo, že přežitkem je spíše si něco takového myslet.

Velký sál karlínského Fora, který je zvyklý hostit spíše hvězdy hudební scény, tentokrát zaplnilo více než 1 500 odborářů, zástupců třicítky odborových svazů, které zastřešuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Jejich setkání sice začínalo krásnou světelnou show, ale velmi rychle bylo jasné, že se tu nesešli proto, aby si užívali kulturních zážitků.

Příklady táhnou

Jak připomněl předseda odborové konfederace Josef Středula, kampaň Konec levné práce stále pokračuje. Od jejího zahájení v roce 2015 sice došlo ke zvýšení mezd v řadě oborů, ale jejich úroveň zdaleka neodpovídá výši, která je obvyklá jinde v Evropě. A nejenom odborářské svazy si uvědomují, že pokud tlak na zaměstnavatele i stát poleví, relativně pozitivní vývoj může být zastaven. Dobrým příkladem je ostatně současná situace související s platy ve školství, kdy se původních slíbených 15 procent navýšení začíná snižovat až na 5 procent.

I proto bylo součástí mítinku setkání s těmi, kteří ukázali, že bez odborů to zkrátka někdy nejde, například s delegací odborářů z firmy Backer Hlinsko, která na počátku letošního roku vstoupila do stávky kvůli vyjednávání o výši platů. Tato firma je součástí švédského koncernu. Zatímco ve Švédsku je průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu kolem 2 883 EUR, více než 40 procent zaměstnanců hlineckého Backeru mělo brát mzdu nedosahující ani 600 EUR, což je mimo jiné i hluboko pod českým průměrem. S tím se naštěstí nesmířili odboráři, kteří zahájili vyjednávání a spolu s ostatními zaměstnanci vstoupili do stávky. Ta jim pomohla jejich boj dovést do zdárného konce.

Máme co nabídnout

Během mítinku byla také představena nejnovější studie Šance na přibližování českých mezd, kterou si nechal ČMKOS zpracovat. Z ní bohužel jasně vyplývá, že české mzdy mají do průměru západní Evropy hodně daleko. Velmi slabou útěchou nám může být snad jedině to, že jsou nejvyšší ze zemí bývalého východního bloku. Jenže tyto peníze zdaleka neodpovídají tomu, že se Češi stále těší zasloužené pověsti výkonných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců.

Nelze tedy než souhlasit s Josefem Středulou, který svým odborářským kolegům připomněl, že bychom si měli uvědomit, co umíme, a navíc na špičkové úrovni. Z toho také musíme vycházet, když si začneme klást oprávněné požadavky na výši odměny za naši práci. Od loňského roku přibylo v České republice skoro 15 000 nových odborářů a 102 nových odborových organizací.

Romana SLANINOVÁ