Sliby nám už nestačí

Co nevidět utichnou třídy a na pár týdnů si děti i jejich učitelé dopřejí zasloužený odpočinek. Letní zklidnění pochopitelně pocítí i vedení školských odborů, ale nastávající měsíce pro ně nebude určitě okurkovou sezonou.

Právě o tom jsme si těsně před prázdninami povídali s Františkem Dobšíkem, znovuzvoleným předsedou ČMKOS pracovníků školství.

Co čeká školské odbory v příštích týdnech?

Následující týdny ukážou, v jakém duchu zahájí české školství školní rok 2019/2020. Navzdory všem proklamovaným slibům politických špiček to nakonec může dopadnout tak, že vstupujeme do jakéhosi ticha před možnou bouří. Mimo jiné se tak může stát i proto, že z původně ještě nedávno slibovaných 15 procent zvýšení platů pro pedagogy v příštím roce je najednou 10 procent. A snížil se i objem financí pro nepedagogické pracovníky. Navíc je někdy docela složité orientovat se ve všech možných variantách, změnách a slibech.

Nakonec to tedy vypadá tak, že se část peněz na platy ve školství opět změnila ve sliby politiků.

Uvědomujeme si, že jednání o rozpočtu ve vládě i uvnitř koalice jsou velmi složitá. Pokud vznikne na této úrovni vůbec nějaká shoda o dalším postupu v souvislosti s učitelskými platy, bude to na konci června. Což souvisí i s tím, že ministryně financí a vláda už budou mít také přehled o situaci české ekonomiky za první pololetí. Pak také uvidíme, s jakými finančními objemy vláda pro pedagogické i nepedagogické pracovníky počítá. Máme předběžnou dohodu o tom, že se platy budou navyšovat právě podle ekonomických ukazatelů a dalších predikcí. Je možné se také opřít o vládní prohlášení, kde se mluví o oněch 150 procentech platů z roku 2017, a také o doporučení poslanecké sněmovny vládě. V tom druhém případě se ale jedná pochopitelně o pouhé doporučení, podle kterého vláda momentálně nepostupuje.

Stále také upozorňujeme na to, že ať už bude objem financí jakýkoliv, tento objem se nerovná tarifům, protože jde velká část peněz do volných složek.

My jsme přesvědčení, že je potřeba upřednostnit nárokové složky. A jako pozitivní zprávu a změnu k lepšímu vnímám to, že se tyto hlasy ozývají stále častěji také od samotných ředitelů. Jde zkrátka o to, aby až se bude lidem ve školství přidávat, se co nejvíce zvýšily právě tarify. Na druhou stranu i ředitelům by měly zůstat v ruce nějaké prostředky, které budou moci rozdělit konkrétním lidem, kteří dobře pracují.

Často od učitelů slýchám stesky, že ještě neviděli ani korunu z nenárokových složek a dávají to za vinu ředitelům. Chtěl bych je uklidnit, že tyto peníze ředitelé postupně dostávají a postupně je budou také rozdělovat. A to je další nevýhoda nenárokových financí, protože zvýšení tarifů je stanoveno od nějakého data a musí se tedy peníze do škol k tomuto datu dostat.

Jak v souvislosti se vší prací, která za vaším odborovým svazem zůstává, vnímáte výroky a postoje Pedagogické komory?

Osobně je pro mě daleko důležitější to, co si myslí členové našeho odborového svazu. Od nich jsem já i další kolegové dostali na sjezdu mandát a důvěru na další čtyři roky. Za což jim znovu děkuji a mohu jim slíbit, že v úsilí minulých let rozhodně nehodláme polevovat. A cením si i toho, že i moji odboroví oponenti ocenili například kampaň Konec levných učitelů, kterou vedeme od roku 2016 a která přinesla zvýšení platů pro pedagogy o 9 000 korun a 5 000 korun pro nepedagogické pracovníky.

Kritické komentáře Radka Sarközyho se ozývají už nějakých deset let a já si vždycky říkám, proč tuto dobu nevyužil k tomu, aby založil vlastní legitimní odborovou organizaci a zkusil si sám to, co kritizuje. Pedagogická komora je zatím stále organizací, o které například nemáme ani spolehlivé informace týkající se členské základny.

Z předešlých slov vyplývá, že pro školské odbory nejspíš nebudou prázdniny obdobím klidu.

Berme prázdniny především jako týdny, kdy si všichni, kdo se zbývajících deset měsíců věnují práci ve školách, mohou užít své zasloužené dovolené. Proto jim chci popřát úspěšné ukončení školního roku 2018/2019 a vřele jim doporučit, aby se během volna věnovali aktivnímu odpočinku. Prázdniny jsou ideálním časem, kdy mohou relaxovat a regenerovat síly, nejen ty pracovní. Pak se budou určitě zase těšit do školy a na práci s dětmi, která je pro většinu z nich skutečným smyslem života.

Zatímco oni budou odpočívat, my se budeme věnovat dalším jednáním, jejichž cílem bude, abychom mohli svým členům (ale nejen jim) přinést po prázdninách dobré zprávy. Pořád neztrácím naději, že to bude právě tak a doufám, že nebudeme muset začít znovu uvažovat o nějakých nátlakových akcích, protože zprávy o nedostatečném rozpočtu na zvýšení platů, hlavně jejich tarifní části, nebudou pozitivní.

Romana SLANINOVÁ