Střední odborné školy čekají důležité změny

„1. září byl spuštěn nový web, který pomůže učitelům s novinkami ve výuce. Změna, kterou NPI ČR skrze nový web pomáhá uvádět do praxe, se týká celkem 305 009 studentů navštěvujících 1 008 středních odborných škol,“ říká Mgr. Matěj Bulant, Ph.D., ředitel odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR, který nám k tématu sdělil další důležitá fakta.

Střední odborné školy čekají změny. Váš nově spuštěný web pomůže učitelům s novinkami ve výuce. Jaké to budou?

Změny, o kterých mluvíte, souvisí s aktualizací rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání. Aktualizaci jsme připravovali posledních několik let a zaměřili jsme se při tom zejména na odbornou složku vzdělávání. Bylo přitom nezbytné zohlednit aktuální požadavky na trhu práce v daných sektorech. Přicházejí nové technologie, materiály, rozšiřují se principy Průmyslu 4.0 a s ním spojené nové kompetence, jako například 3D modelování a 3D tisk, simulační technologické programy, programování CNC strojů, robotizace, inteligentní elektroinstalace, zabezpečovací systémy, automatizace či fotovoltaické zdroje. Řada oborů vzdělání se proto mění.

Bylo by asi vhodné, kdyby změny, které souvisí se zmíněnou aktualizací, bylo možné nalézt na jednom místě…

Ano, připravili jsme proto webovou stránku, která je součástí portálu edu.cz (revize-sov.edu.cz). Zde mohou školy najít potřebné informace, důležité odkazy, metodické a výukové materiály a podklady pro inovaci ŠVP, s eventuální možností využít i modulového uspořádání ŠVP. 

A kdy školy zapracují tyto změny do svých vzdělávacích programů?

Nejpozději od 1. září 2022 musí školy zahájit výuku podle těchto upravených školních vzdělávacích programů. 

Čeho se bude změna, kterou skrze nový web pomáháte uvádět do praxe, zejména týkat?

Kromě výše zmíněných změn v odborné složce vzdělávání prošla úpravou i vzdělávací oblast ICT, která je průřezová pro všechny obory vzdělání a důležitá pro využití v odborné složce vzdělávání. Tato oblast je nově koncepčně pojata – digitální kompetence, vzdělávací oblast informatické vzdělávání a průřezové téma člověk a digitální svět – a koresponduje se změnami, kterými prošlo ICT na základních školách. S ohledem na popisované aktualizace se tyto změny týkají pouze oboru informační technologie. Pro ostatní obory je zde možnost upravit své školní vzdělávací programy podle nové koncepce v rámci pokusného ověřování MŠMT vyhlášeného v roce 2020. Změny se dotkly také ekonomického vzdělávání.

A každé té konkrétní části se pak věnují jednotlivé sekce webových stránek?

Přesně tak. Jsou zde k dispozici informace o tom, co konkrétně se mění, a krom jiného i kontakty na odborné garanty, kteří jsou připraveni školám poradit a pomoci. Součástí informačního balíčku jsou i související dokumenty a legislativní rámce. Vše je doplněno o aktivní odkazy, uživatel nemusí nic složitě dohledávat a vše najde na jednom místě. 

Součástí informační kampaně NPI ČR k novému webu je i série newsletterů, které ještě do konce tohoto roku zamíří k ředitelům a učitelům SOŠ. Co budou obsahovat?

V první řadě budou nejen propagovat samotný web, ale také nabízet webináře a rozhovory o širším společenském kontextu zaváděných změn. 

Takže jste pro potřeby škol vytvořili přehledný a maximálně praktický nástroj, díky kterému mohou své studenty připravit na měnící se svět a trh práce?

Doba, kdy se absolvent střední odborné školy věnoval po zbytek života jen vystudovanému oboru, je u konce. Šance, že vystudovaný obor projde během dalších let zásadní změnou, je poměrně velká. A změny na trhu práce již nyní potvrzují čísla, která má Národní pedagogický institut ČR k dispozici.

A co ta čísla prozrazují?

Z analýz hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2019 vyplývá, že jen necelá polovina (44 %) absolventů středního odborného vzdělání pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním a že dalších 9 % je v částečné shodě a 12 % v dílčí neshodě, dále že poměrně vysoký podíl absolventů (přes 38 %) nalezl uplatnění v zaměstnáních, která neodpovídají jejich získané kvalifikaci, a oni tedy pracují na pozicích v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním – tedy, že absolventi svou kvalifikaci dosaženou ve středním odborném vzdělávání ve svém zaměstnání nevyužívají. Navíc ještě zohledněme prognózy, které predikují zánik 1/3 až 1/2 současných povolání v horizontu deseti patnácti let. 

Když jen necelá polovina absolventů středního odborného vzdělání pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním, tak je to všeobecně považováno za nízké číslo?

Na tato čísla je třeba se dívat z různých hledisek. Jedno je určitě finanční. Na vzdělávání žáků vynakládáme jako společnost určité finanční prostředky a jejich výše závisí na charakteru a potřebách daného oboru vzdělání; jsou tedy jiné nároky na praktickou přípravu – materiálně-technické vybavení odborných učeben, laboratoří nebo dílen. V případě, že žáci absolvují například finančně náročnější obory vzdělání (např. technicky zaměřené obory, gastronomické obory) a pak jdou pracovat do jiné oblasti, kde by studium bylo méně finančně náročné, stát vynakládá na žáka zbytečně víc peněz, než by bylo třeba. 

A ten další úhel pohledu je jaký?

Je to relevance nastavení vzdělávací soustavy a reálných potřeb trhu práce. Jinak řečeno, když jen polovina absolventů nalezla uplatnění v zaměstnáních, která odpovídají jejich získané kvalifikaci, tak je třeba se ptát, zda současná nabídka oborů odpovídá tomu, co zaměstnavatelé očekávají od svých zaměstnanců, nebo se tato očekávání nepotkávají. A samozřejmě nemůžeme při interpretaci těchto údajů zapomenout na fakt, že je to pouze zobecnění desetitisíců individuálních životních příběhů, rozhodnutí a motivací.  

O co se tedy v této souvislosti v Národním pedagogickém institutu snažíte?

Shromažďujeme dlouhodobě data a snažíme se, aby bylo vzdělávání uzpůsobeno tak, aby žáci byli spokojeni s oborem, který vystudovali (nebo se na něj hlásili), a shoda byla vyšší. Shodu ve výši 44 % nelze považovat za optimální nejen z hlediska vynakládaných finančních prostředků na žáka, ale hlavně z pohledu na jejich uplatnění, případně jejich další rekvalifikace. Naší snahou do budoucna je proto prosazovat prostupnější vzdělávací systém (horizontálně i vertikálně), který by mohl pružněji reagovat na aktuální změny a požadavky na trhu práce a vybavil absolventy kompetencemi pro celoživotní učení a jejich profesní rozvoj.

Eva ROKYTOVÁ