Jen čtvrtina žáků a studentů současný režim výuky, která probíhá už přes dva měsíce formou online hodin či úkolů v e-mailech, označuje za lepší než chodit do školy.
Šedesáti procentům více vyhovuje klasická školní docházka, zbylým patnácti procentům přijdou obě možnosti jako rovnocenné. Vyplynulo to z průzkumu, který na reprezentativním vzorku žáků a studentů ze všech krajů České republiky a všech typů škol provedla vzdělávací společnost Tutor. Průzkum probíhal v první polovině května a zúčastnilo se ho 400 respondentů od páté třídy až po maturanty, ze všech typů škol.
Další zajímavá zjištění
- Polovina učitelů i během vzdálené výuky známkuje klasickými známkami, další pětina pak převážně slovním hodnocením, které od začátku doporučuje i ministerstvo školství.
- U více jak čtvrtiny žáků za celou dobu ani jednou neproběhla online výuka přes videokonferenci či audiokonferenci.
- 44 procent žáků by se chtělo vrátit do školních lavic ještě před prázdninami.
- Dvě třetiny žáků vnímají, že jim současná situace přinesla i něco pozitivního.
- 15 procent žáků nemá doma pro online výuku dostatečné technické vybavení a čtvrtina žáků pro ni doma nemá dostatečný klid.
- 60 procent žáků současnou situaci vnímá jako problém ovlivňující kvalitu jejich studia a vzdělávání.
- Žáci a studenti velmi často jako negativum online výuky uváděli technické problémy s obrazem či zvukem či ne zcela přehlednými či funkčními aplikacemi.
„Každého učitele musí potěšit, že by se tolik dětí raději učilo ve škole než online a že řada dětí uváděla, že jim vedle kontaktu se spolužáky a kamarády nejvíce chybí právě přímý kontakt s jejich učiteli a osobní přítomnost při vysvětlování látky. Na druhou stranu je z průzkumu zjevné, že minimálně polovina učitelů má s online výukou problémy. A to jednak po technické stránce, ale hlavně mnozí nejsou schopni online výuku naplnit smysluplně a žáky či studenty aktivně zapojit,“ komentuje výsledky průzkumu akademická ředitelka společnosti Tutor Jana Pácalová.
„Kladné body zjevně získávají učitelé, kteří pro děti vymyslí nějakou zajímavou aktivitu typu natáčení videí v angličtině, vytvoření divadelního scénáře na zadané téma, online slepé mapy v zeměpise či kreativních testů a doplňovaček v dalších předmětech. Žáci a studenti naopak nelibě nesou, když musí během vzdálené výuky například jen dělat výpisky z učebnice do sešitu, panuje chaos v zadávání úkolů nebo se učitelé mezi sebou nezkoordinují,“ dodává Jana Pácalová.
Vzorná podpora rodičů
Vzorně dle výsledků průzkumu zafungovali rodiče a jejich podpora. Pouze necelých pět procent žáků uvedlo, že je rodiče během vzdálené výuky nepodporují a nepomáhají jim, i když by to potřebovali. Děti jsou nyní také běžně nebo alespoň občas v kontaktu se spolužáky, pouze sedm procent respondentů uvedlo, že nikdy.
Pozitivní příklady z online výuky
- Míváme zajímavá, tvůrčí zadání z občanské výchovy a českého jazyka. Kromě předepsané tematiky probíráme i aktuální věci, problémy. Pracovali jsme například s fake news (hoaxy nebo s tématem plýtvání jídlem.
- Testy formou her.
- Výuka pomocí křížovek.
- Nemusím vstávat tak brzo a výuka netrvá dlouho, některé úkoly jsou zábavné.
- Nejvíce mě bavila online výuka z fyziky, s paní učitelkou byla sranda a hodně si toho zapamatujeme.
- Určitě se mi líbí způsob učení na anglickou konverzaci. Víceméně točíme videa na dané téma výuky, na způsob štafety (například paní učitelka si vybere žáka/žákyni a zeptá se na nějaké otázky v daném tématu výuky, žák odpoví na kameru a následně se zeptá dalšího spolužáka).
- Když jsme neměli co dělat, udělali pro nás program s komiksy, vytvářeli jsme si herbář, lisovali a pak nalepovali na papír květiny.
- Nikdo se nikomu nesměje. Mám vše po ruce, učitelé se věnují každému; připadá mi, že mají na nás víc času. Nemusím brzo vstávat, a když je hnusně, nikam chodit. Je to moc fajn. Nemáme konečně deset stran na učení na písemky do přírodopisu, zeměpisu a podobných předmětů, bylo to na hlavu.
- Mně stačí, když má učitel dobře připravenou online hodinu (různé prezentace, obrázky, ukázky), potom ta hodina nemusí být ani nějak dlouhá a dá se z toho něco zapamatovat.
- Paní učitelka češtiny udělala malé skupinky po pěti lidech a probírá s námi vypracované úkoly. Vysvětluje, kde jsme udělali chybu a jak to má být správně. Je to fajn.
- V angličtině jsme měli takové doplňování na čas, soutěžili jsme se spolužáky, kdo to bude mít nejrychleji hotové.
Negativní příklady z online výuky
- Hodně učitelů si myslí, že jejich předmět je náš jediný předmět, a dávají nám neúměrný počet úkolů.
- Výpisky do sešitů, například z dějepisu a fyziky, mi přijdou zbytečné, všechno se dá naučit z učebnice nebo internetu. Nevím, proč to máme opisovat zbytečně do sešitu, stačilo by nalepit tam třeba ten text ofocený z učebnice, pokud nám to má sloužit pro příští roky na zopakování.
- Změnila bych přístup učitelů, protože my nemáme žádné online hodiny, které bychom s nimi potřebovali, a i když jsme je prosili, tak se nic moc nestalo.
- Online hodiny nebyly zajímavé a nic jsem se nenaučil.
- Velké zmatkování, nepřipravenost, nedostatečná technika.
- Někdy zlobí zvuk, někteří spolužáci si nezapnou kamery.
- Někteří starší učitelé mají problém s tím, že neumí zacházet s moderními technologiemi. To pak online výuka není možná.
- Časový limit, špatné připojení, domácí neklid, který nejde ztišit (neklid u ostatních spolužáků), překřikování se (ve třídě je to alespoň srozumitelnější). Pak technické problémy.
- Nemůžeme si s učiteli promluvit o tolika věcech a nemůžeme to probrat tak dopodrobna.
- Přečti deset stránek a udělej zápis.
- Nedodržování rozvrhu, učitelé posílali úkoly bez koordinace, 3 až 4 dny nic a pak najednou 5 úkolů. Měli jsme hodiny přes internet jen ze dvou předmětů. Zbytek jen posílání úkolů.
- Máme už stovky mailů a každý učitel ukládá učivo jinam. Je v tom hrozný bordel a škola to odmítá řešit.
- Štve mě to, že toho dávají hrozně moc. V prezentaci nám poslali tři stránky plné textu a my jsme to museli přepsat do sešitu.