Vzdělávání musí reagovat na nezastavitelný technologický pokrok, říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Která témata jsou v současné době ve vzdělávání nejaktuálnější?
Pro nás je prioritou, aby byli žáci připraveni na využívání nových technologií. Technologie proměňují všechna hospodářská odvětví. Vytvářejí se nové profese, mění se či zanikají ty tradiční. Rychle se posouvá hranice mezi pracovními úkoly prováděnými lidmi a těmi, které zvládnou stroje a algoritmy. Mění se tím i soubory dovedností, které jsou pro povolání potřebné. Schopnost využívat nové technologie spolu s tvořivostí, kritickým myšlením a podnikavostí bude základem úspěšné osobní kariéry, ale také podmínkou ekonomické prosperity státu. Vzdělávací systém by měl na tyto změny odpovídajícím způsobem reagovat. To se však, přestože existuje celá řada velmi ambiciózních strategií – Inovační strategie, Strategie rozvoje umělé inteligence nebo Digitální Česko –, které nastiňují proměny, k nimž by v našem vzdělávacím systému mělo dojít, zatím nestalo.
Strategie tedy existují jen na papíře?
Ano, příkladem je výuka matematiky. Čtyři roky se na odborné úrovni bavíme, proč je kvalitní výuka matematiky pro Česko důležitá, proč je třeba ověřovat její znalost zkouškou. Debatovali jsme, jak proměnit obsah vzdělávání tohoto předmětu i závěrečné zkoušky tak, aby matematika rozvíjela logické myšlení žáků a ti byli schopni ji aplikovat v každodenní praxi. Za čtyři roky ministerstvo školství pro změnu výuky matematiky a zlepšení její kvality neudělalo nic, místo toho přichází s překvapivým návrhem povinnou maturitu zrušit a zavést ji někdy v budoucnosti, za osm až deset let, až se systém výuky změní. S tímto zásadně nesouhlasíme. S ministrem školství jsme se proto dohodli, že je třeba neprodleně začít pracovat na zlepšení výuky matematiky. Byli bychom rádi, aby povinnost maturovat z matematiky zůstala zachována. Nicméně jsme ochotni na základě odborné debaty podpořit její odložení.
Vázne něco ve vzdělávání v učebních oborech?
Firmy nyní pociťují velký nedostatek absolventů zejména v technických oborech. Podpora duálního vzdělávání i zaměření na nové technologie pomohou tento typ vzdělávání zatraktivnit a situaci změnit. Chtěli bychom, aby do deseti let bylo v duálním vzdělávání zhruba deset procent žáků učňovských oborů. Problém ale vidíme nejen v kvalitě odborné části vzdělávání, ale i v teorii. Nezřídka se setkáváme s tím, že žáci mají problém s finanční gramotností nebo s pochopením znění smluv. Byli bychom rádi, kdyby se to změnilo.
Mají současní školáci dostatek informací odpovídajících době, ve které žijí?
Školy musí reagovat na nezastavitelný technologický pokrok. Musí se zaměřit na používání technologií v pracovním i osobním životě a propojovat exaktní předměty s předměty humanitními. Kvalitní absolvent má nejen odborné znalosti, ale rozumí kontextu, má schopnost kritického myšlení a práce v týmu. To se zatím neděje, nové technologie jsou mnohdy v současném systému využívány jen okrajově a nesystematicky. To je nutné urychleně změnit. Využití technologií ve výuce jako kancelářský balíček, tedy vytváření prezentací a tabulek a výpočtů v Excelu, by mělo být samozřejmostí v naprosté většině předmětů. Vlastní výuka práce s technologiemi by měla být pojímána šířeji a zaměřit se na základy algoritmizace, modelování např. 3D, dále na práce s grafikou a multimédii a využití nových technologií, jako je umělá inteligence či blockchain. Součástí výuky ve středních školách by se mělo stát i používání prostředků digitální výroby, například 3D tisk.
Kde hlavně ve vzdělávání přidat?
Kvalitní vzdělání by mělo být společným cílem všech. Podstatné je, aby se všichni shodli, kam by mělo školství a vzdělávání směřovat, a společně na tom pracovali. Nesmí například docházet k tomu, aby jedna vláda zrušila, co předchozí zavedla. Naopak musíme hledat společná řešení včetně zajištění dostatečných finančních prostředků na platy učitelů a dalších pracovníků ve školství.
Co naopak přebývá a je ve výuce zbytečné?
Například víme, že v základních školách se probírá mnoho učiva, ale učitelé nemají dostatek času ho s žáky procvičit a žáci nemají dost času ho správně pochopit. Měli bychom snížit objem požadovaného učiva a zároveň navýšit kapacity základních předmětů. Takto bychom to měli ukotvit v rámcových vzdělávacích programech. Bohužel jejich revize ministr školství nedávno pozastavil.
Je Svaz průmyslu a dopravy ve spojení s ministerstvem školství? Ladíte společně výukové programy?
Máme dlouhodobě uzavřenou dohodu o spolupráci. Díky tomu jsme zváni na všechna důležitá jednání, jsme také členy školské tripartity a docházíme do různých pracovních skupin. Bohužel ne vždy jsou ale naše připomínky a návrhy akceptovány. Dobrým příkladem našich společných aktivit s ministerstvem školství je spolupráce na duálním vzdělávání. Za zmínku také stojí pilotní projekt P-Tech – Cesta k technologiím. Ten propojuje firemní a vysokoškolské prostředí, umožní mladým lidem rozvíjet jejich schopnosti. Naučí se nejen pracovat s novými technologiemi, ale i prezentovat, obhájit projekt, kriticky myslet či pracovat v týmu. Projekt zahrnuje stáže pro studeny, mentoring, návštěvy na pracovišti nebo možnosti získat pracovní nabídky.
Spolupracujete také přímo se školami?
Iniciovali jsme projekt duálního vzdělávání, který funguje na základě vzájemné spolupráce škol a firem v Moravskoslezském kraji. Chtěl tak přenést praktickou výuku žáků do reálného prostředí firem a propojil školy s firmami. Školy se s firmami dohodly na rozvrhu praxí i na tom, co se musí žáci v praxi naučit. Na základě toho upravily svoje vzdělávací programy. Podle nich se budou učit žáci, kteří v září nastoupili do škol zapojených do duálního vzdělávání. V rozvrhu budou mít povinně více praktického vyučování. Plánujeme zapojit do duálního vzdělávání i další školy a obory. Od září 2020 chceme pilotní projekt rozšířit do dalších devíti krajů.
Táňa PIKARTOVÁ