Zatímco se loňský rok nesl celkem v poklidu a bez velkých změn, letos už by to mohlo být jinak. Na pořadu dne jsou státní maturity, inkluze a další zvyšování platů. Hovoříme s Anetou Lednovou, tiskovou mluvčí ministerstva školství.
Jak bude postupovat revize rámcových vzdělávacích programů?
Ministerstvo školství uložilo Národnímu ústavu pro vzdělávání zpracovat návrh revize vzdělávacích oblastí český jazyk, cizí jazyk, matematika a informatika pro základní školy do 31. srpna 2019, celý rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání by pak měl být předložen ministerstvu do konce roku 2019. Potřebné konkrétní změny v rámcových vzdělávacích programech ukážou dokončované podkladové analytické studie. Bližší informace budou k dispozici poté.
Jaké jsou hlavní výtky vůči současným výukovým programům v základních a ve středních školách?
Podle zjištění České školní inspekce jsou rámcové vzdělávací programy předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který v minulých letech stále narůstal. Důsledkem je to, že učitelé ve školách stihnou příslušná témata s žáky pouze probrat, a to ještě s velkými časovými obtížemi. Prostor na prohlubování a rozvíjení učiva, aktivnější roli žáků nebo uplatňování aktivizujících forem a metod už nezbývá. Předimenzovanost rámcových vzdělávacích programů spolu s vysokými počty žáků ve třídách do značné míry nutí učitele vyučovat po většinu času pouze frontálně, protože jinak by všechna povinná vzdělávací témata nemohli stihnout pokrýt.
Stále zůstává aktuální téma inkluze. Jaké změny ministerstvo navrhuje a hodlá prosadit?
Ministerstvo v tuto chvíli finalizuje novelu vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou chce kromě jiného upravit i systém podpory asistentů pedagoga a také snížit administrativní zátěž pro školy a školská poradenská zařízení spojenou se společným vzděláváním. Záměrem je, aby v případech, kdy dochází k tzv. nadužívání asistenta pedagoga, byl uplatňován princip sdílení asistenta namísto současného stavu. Záměrem je také důraz na kvalitu poskytovaného vzdělávání – finanční podpora by měla cílit na působení speciálního pedagoga, který je odborníkem v oblasti speciálněpedagogického působení při vzdělávání žáka. Chceme vytvořit podmínky ke skutečnému zapojení žáka do skupiny, třídy při zajištění odborného speciálněpedagogického vedení.
Kde je podle vás v současném pojetí inkluze největší problém?
Přes některé kritiky je třeba uvést, že zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu není ani „zbytečné“, ani „uskutečňováno za každou cenu“. Vše se děje na základě doporučení školských poradenských zařízení s informovaným souhlasem zákonných zástupců. V systému dochází logicky i k některým případům neúspěšných integrací, které jsou řešeny individuálně průběžným vyhodnocováním podpůrných opatření, prostřednictvím rediagnostiky, činností revizního pracoviště, popřípadě jsou uplatňovány kontrolní mechanismy České školní inspekce.
Budou o změnách v inkluzi seznámeni odborníci a učitelská veřejnost ještě před uvedením do praxe?
V současnosti ministerstvo školství zpracovává připomínky z meziresortního připomínkového řízení, přičemž další postup bude jasný po jejich vyhodnocení. Všechna připomínková místa budou o výsledku a vypořádání informována tak, aby došlo ke vzájemnému konsenzu ve prospěch a pro nejlepší zájem všech dětí, žáků a studentů. Po vypořádání připomínek bude vyhláška projednávána ještě v legislativní radě vlády.
Diskutovaným tématem jsou i maturity. Jak se oproti loňskému roku změní?
K některým změnám jsme již přistoupili, zvýšil se počet odborníků, kteří posuzují vhodnost a správnost testů, Cermat v průběhu zkoušek okamžitě vyhodnocuje všechny podněty o možné chybě v testech a v případě, že je zjištěna chyba, přijme opatření k nápravě. Od 1. října 2018 začala platit tzv. technická novela, která zavádí dvě nové kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mají nárok na přiznané uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky. Navýšila se také základní doba trvání didaktického testu z českého jazyka a literatury, délka trvání konání písemné práce z českého jazyka a literatury zůstává stejná (110 minut), ruší se však pravidlo rozdělení času na volbu zadání (původně 20 min) a vlastní vypracování práce (původně 90 min). V průběhu zkoušky si nově mohou žáci změnit volbu zadání práce. Tématem, o kterém je třeba ještě diskutovat, je povinná maturita z matematiky. Ministr školství Robert Plaga uvažuje také o možnosti, že by se státní část maturit mohla omezit jen na didaktické testy a písemná, stejně jako ústní část by zůstaly v režii samotné školy.
Ve školách chybí učitelé. Jaké je podle vás řešení?
V první řadě to je postupné zvyšování jejich platů. Jde o jeden z důležitých motivačních prvků nejen pro začínající pedagogy, ale předpokládáme, že zlepšení úrovně odměňování může odborně kvalifikované učitele, kteří již z praxe odešli, přimět k tomu, aby se do školství vrátili. Mimo platů podporuje ministerstvo školství profesní rozvoj pedagogických pracovníků, ať už v rámci čerpání finančních prostředků z šablon, nebo prostřednictvím projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů. Důležitým prvkem je také zvyšování kvality vysokoškolské přípravy budoucích pedagogických pracovníků.
Pomůže lepší finanční ohodnocení k tomu, aby byl dostatek učitelů všech aprobací?
Počet učitelů, které potřebujeme, ovlivňuje v první řadě vývoj výkonů, tedy počtu žáků, ale také stárnutí učitelského sboru, počet absolventů škol připravujících učitele a míra jejich nástupu k výkonu učitelského povolání. Od ledna do konce února 2019 probíhá ve školách mimořádné šetření ministerstva školství, které má přinést konkrétnější data o učitelích, jejich počtu i aprobovanosti. Až budou známy první výsledky, budeme veřejnost informovat.
Táňa PIKARTOVÁ